Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Zážitky pro všechny

Ostrůvek teplomilné květeny

Hrát si a poznávat přitom přírodu, která nás obklopuje přímo ve městě, je možné na nové naučné stezce na Kabátově kopci v Krnově. Mezi Ježnickou a Albrechtickou ulicí rostou dnes už ohrožené druhy rostlin – třeba vstavač mužský, bělolist žlutavý, bělolist rolní nebo mochna přímá. Podrobnosti o zajímavé přírodní lokalitě se zájemci dovědí z devíti informačních panelů, z nichž část je interaktivních – s pexesem, skrývačkami nebo hádankami. Na některých jsou nainstalovány hmyzí domky.
Kabátův kopec, nazývaný Horky, tvoří komplex luk, remízků a křovin a jde o jeden z ostrůvků teplomilné květeny na Krnovsku. Podle autora naučné stezky Adriána Czerníka vzácné rostliny a živočichové zde přežili hlavně proto, že tady bylo vojenské cvičiště a území se nezastavělo. „Může se to zdát hodně zvláštní, ale díky této činnosti se přírodě, konkrétně rostlinám a hmyzu vázanému na nelesní biotopy, velmi dobře vedlo. Myslím si, že většina lidí neví, jak cennou lokalitu za svými domy mají,“ uvedl A. Czerník.
Odborníci zde zaznamenali výskyt dvaačtyřiceti druhů denních motýlů, mezi nimi nechybí modrásek lesní, otakárek fenyklový či ohniváček černočárný. Z dalších bezobratlých zde žije čmelák, zlatohlávek tmavý, ale také drvodělka potulná, která se v rámci České republiky vyskytuje pouze ojediněle v nejteplejších územích. Krnov představuje teprve čtvrtou lokalitu v republice, kde byla objevena. Seznam cenných živočichů je rozsáhlý. Obsahuje také ještěrku obecnou, užovku obojkovou i hladkou, zmiji obecnou, slepýše křehkého, ťuhýka obecného či krutihlava obecného. Stezka měří 3,5 kilometru a projít ji lze za dvě hodiny.

cas

Příroda Jeseníků umí překvapit. Ilustrační foto: Stanislav Juga

Krnov i Bruntál fandí cyklistice

Vyjeli jste si do Jeseníků na výlet na kolech či elektrokolech a potřebujete dofouknout pneumatiku, ale pumpičku přitom máte bezpečně uloženou doma? Nezoufejte. Dohustit si nejen jízdní kolo, ale také koloběžku, invalidní vozík nebo kočárek můžete u veřejné cyklopumpy v Krnově. Multifunkční hlava se dvěma otvory různých velikostí je vhodná pro všechny typy ventilků. Pumpu najdete u krnovského turistického informačního centra na Hlavním náměstí. Její použití je jednoduché a bezplatné.
V Bruntále si zase můžete nabít svoje elektrokolo, nebo si zde tento typ bicyklu vyzkoušet. Na zeď domu bývalé radnice na náměstí Míru  byla nainstalována nabíjecí stanice, která je zdarma k dispozici všem zájemcům o nabití elektrokol. Stanice je vybavena dvěma univerzálními zásuvkami pro běžná elektrokola a jednou zásuvkou  BOSCH, zaměřenou na kola vybavená systémem KTM
Návštěvníci Bruntálu a zájemci o zajímavý způsob výletů si mohou od června 2017 v Městském informačním centru půjčit čtyři elektrokola. včetně přileb a nezbytného vybavení. Jak uvádějí pracovnice Městského informačního centra, je o půjčování elektrokol velký zájem a denně  tento způsob trávení volného času využívají  noví a noví příznivci.

Elektrokola si můžete půjčit v bruntálském íčku. Foto: Archiv MIC Bruntál

Krnovské slunce ve skle

Nevšední zážitky formou exkurzí a degustací piva s výkladem sládka lze prožít v krnovském řemeslném pivovaru Nachmelená opice. Tyto akce zde organizují pro skupiny přátel, firmy, pořídit pro své blízké je možné i dárkový certifikát.
Historie minipivovaru není dlouhá, píše se od prosince 2015. Zákazníka však oslovují poctivým pivem bez úprav filtrací a pasterizací. Většina milovníků tohoto nápoje ví, že nefiltrovaný a nepasterovaný chmelový mok je bonusem navíc. A oprávněně, protože toto pivo zůstává ve své nezměněné podobě, živé, s přirozeným obsahem živých kvasnic. Často mívá mírný zákal, ve vůni a chuti jsou pak zřetelné tóny po kvasnicích. Doba jeho spotřeby je kratší a vyžaduje šetrnější zacházení během dopravy, skladování i samotného čepování.
Srdcem pivovaru je dvounádobová nerezová varna o objemu 10 hektolitrů vyrážené mladiny s elektroolejovým kotlem a integrovanou vířivou kádí. Slad připravují na šrotovníku a ručně jej dávkují do kotle. Pivo vaří na jeho originální stupňovitost a pak už je neředí.

Srdce pivovaru. Foto: www.nachmelenaopice.cz

Hlavní kvašení i dokvašování probíhá v cylindrokónických tancích (CKT) o objemu 10 a 20 hl. „Při hlavním kvašení necháváme otevřené víko, sbíráme deku, dodržujeme teploty a postup jako na otevřené spilce. Při dokvašování tanky zahradíme a pivo necháváme ležet při nízkých teplotách potřebnou dobu. Tanky jsou vybaveny plášťovým chlazením, což nám umožňuje přesnější kontrolu teplot kvašení a dokvašování, a vnitřní sanitací pro maximální zajištění čistoty povrchů,“ uvádí sládek Michal Kuřec.
Pro stáčení piva používají automatickou myčku a plnič sudů, manuální plnič lahví a PET. Součástí technologie je i kompresor, systém chlazení, sanitační stanice a další technické zařízení, bez kterého by pivovar nemohl fungovat.
Sládek Michal Kuřec absolvoval obor pivovarství – inženýrské a doktorské studium – na VŠCHT v Praze. Po škole nastoupil do skupiny Pivovary Lobkowicz sdružující sedm regionálních pivovarů, kde pracoval pět let. Na pozici hlavního technologa získal nesčetné zkušenosti.
Druhý majitel pivovaru Jiří Valenta přiznává, že se k pivovarství dostal jako slepý k houslím. „Vždy však bylo mým snem vyrábět a následně prodávat svůj vlastní produkt té nejvyšší kvality a největším štěstím je pro mne spokojený zákazník,“ dodává Jiří Valenta. A vařit pivo zde umí. Jejich jedenáctistupňový ležák v silné konkurenci 124 pivovarů redaktoři odborného časopisu Pivo, Bier & Ale vyhodnotili jako Nejlepší nový světlý ležák roku 2016. Na Jarní ceně sládků ve Zvíkově se v roce 2017 umístila POLOTMAVÁ 12% na 2. místě mezi polotmavými ležáky a SUN APA 12% na 3. místě v kategorii Pale Ale. Stříbrnou korunu získali v degustační soutěži o cenu České a moravské pivní koruny.

Sudy. Foto: www.nachmelenaopice.cz

 

Džem hodný královny

Společnost Supremus je malá firma sídlící v Rýmařově na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku. Ručně zde vyrábí pod značkou Fructusterrae džemy i sirupy ve výběrové kvalitě z ovoce, které roste v jesenickém regionu. Kromě borůvek jsou to i jahody, brusinky, divoké třešně, lesní jahody, maliny, meruňky, černé jeřabiny, lesní ostružiny, rakytník, černý a červený rybíz a višně.
Spoluzakladatelka firmy Zora Hajek lesní plody ráda sbírá při svých procházkách po Jeseníkách. Z ovoce speciálním, dnes téměř zapomenutým, postupem podle velmi starých receptur vaří úžasný džem nezaměnitelné chuti. Znají ho labužníci nejen v České republice, ale i v Japonsku, na Thaj-wanu, v USA, Francii, Dánsku, Rakousku, Velké Británii, Německu, Hong Kongu, Španělsku a dalších zemích.
„Jen pro srovnání – podle směrnic Evropské unie je džem směsí ovocné dřeně, cukru a vody o vhodné rosolovité konzistenci a k jeho výrobě musí být použito minimálně 350 gramů ovocné dřeně na jeden kilogram hotového výrobku a v případě džemu výběrového 450 gramů. Džemy fructusterrae jsou směsí ovoce a cukru. Žádnou vodu do nich nepřidáváme, protože to by se babička musela v hrobě obracet. Při jejich výrobě je použito asi 1,5 kilogramu ovoce na jeden kilogram hotového výrobku, žádná e-čka, chemie, náhražky, barviva,“ vysvětluje producentka výrobků.
Jejím mottem je, že džem můžete nabídnout své babičce, tchýni i anglické královně. Za svou kvalitu a chuťové vlastnosti získal prvenství v Soutěži o regionální potravinu Moravskoslezského kraje a rovněž nese značku Jeseníky – originální produkt.
„Původním povoláním jsem makroekonomka. V Německu jsem pracovala jako investiční poradce privátní klientely. V roce 1993 jsem přišla do České republiky a spoluzaložila společnost Supremus. Vždy jsem chtěla vytvořit něco hmatatelně užitečného, prospěšného. A česká manufaktura, vyrábějící z českých zdrojů ve špičkové kvalitě, prostě prospěšná je,“ dodává Zora Hajek.

Džemy Zory Hajek nesou značku Jeseníky – originální produkt. Foto: www.regionalni-znacky.cz

Ennea caffé – místo k setkávání

Kavárna Ennea v Jeseníku sídlí v domě z roku 1835. V interiéru s okenními klenbami z neomítnutých cihel, které řemeslníci objevili náhodou, i stropem z původních trámů je zřejmý obdiv ke zručnosti původních stavitelů. Bar-pult vznikl ze starých cihel získaných při budování výlohy, dřevo z původní podlahy a stropu posloužilo ke zhotovení okenních parapetů. Místo k setkávání, k diskusi, získávání poznatků i nových přátel.
V takovém příjemném prostředí si zákazníci vychutnají lahodnou kávu i skvělé zákusky, na něž Ennea získala certifikát Jeseníky – originální produkt. „Před čtyřmi lety jsme si uvědomili, že pokud chceme hostům nabízet opravdu kvalitní dezerty, musíme je vyrobit sami. V těsném sousedství kavárny jsme vybudovali malou kuchyň, v níž naše cukrářky Kamila a Diana denně připravují širokou škálu dobrot. Mimo jiné i čerstvé housky k snídani. Otevíráme ráno v osm,“ říká majitelka kavárny Eleni Akritidu.
Při pečení oužívají místní suroviny. Mouku nakupují z mlýna v Písečné, tvaroh a jogurty v místním zemědělském družstvu, žitnou mouku v ProBiu ve Starém Městě a mák v Supíkovicích. Z něj je například bezlepkový makový dort s  máslovým krémem nebo s citronovým mascarpone. Lidé do kavárny přicházejí i za kulturou. Promítají se tu třeba filmy v rámci festivalu Severský filmový podzim a Severská filmová zima či Jeden svět, pořádají autorská čtení, přednášky nebo koncerty
Navíc provozují kavárnu U Jana na nádvoří zámku Jánský Vrch v Javorníku, kde v létě zase zvou návštěvníky do letního kina. Ve Vidnavě otevřeli Didier caffé, v němž opět navazují na tradici. Název Didier je odvozen od názvu továrny Didier – Werke, což byla šamotárna. Kavárna tak malinko připomíná zašlou slávu místního průmyslu. Součástí bar-pultu jsou originální šamotové cihly Didier. Jak podotýká Eleni Akritidu, jsou šťastní, že se jim podařilo sehnat alespoň dvě. V nabídce mají stoprocentní arabiku z děčínské pražírny Caffé 08, domácí zákusky, zmrzlinu limonády a mnoho dalšího.

Nabídka je lákavá. Foto: Stanislav Juga

Zážitkový žeton Praděd

Chystáte se prožít svou dovolenou nebo prázdniny v roce 2017 s dětmi či vnoučaty v Jeseníkách? Pak tu pro vás máme unikátní nabídku, jak si pobyt zpestřit Zážitkovými žetony Praděd. Stačí využít služeb DCK Rekrea nebo CK ATIS, kde si koupíte ubytování ve vybraných hotelech či penzinech.
S žetony v hodnotě 40 korun za jeden si vyzkoušíte tradiční rukodělnou výrobu obyvatel Jeseníků, poznáte život na farmách, ochutnáte sýry nebo další zde připravované dobroty.
Třeba v Nedělní škole řemesel Stránské si z vlny zhotovíte panenku či jiný dekorační předmět, ve Vitrážové manufaktuře ve Vrbně pod Pradědem mozaikový šperk z originálních opálových skel, foukat sklo do formy lze ve Sklářské huti Tomi rovněž ve Vrbně pod Pradědem – Mnichově. V nabídce nechybí seznámení se životem na Kozí farmě U Nýdrlů ve Staré Červené Vodě nebo ovčí farmě v Domašově s ochutnávkou jejich specialit. V domašovském Ovčíně vás navíc čeká návštěva zemědělského muzea. Živou vodu si naberete do vlastnoručně vyrobené láhve v Schaumannově Dvoře v Karlovicích a nápoj starých Slovanů medovinu ochutnáte ve včelařství Med Milerski v Krnově – Starých Purkarticích zároveň s komentovanou prohlídkou jesenického včelína. Všechny nabízené výrobky nesou značku Jeseníky – originální produkt.

 

Projeďte Jeseníky na elektrokole

Protknout Jeseníky atraktivními cyklotrasami pro méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi je cíl projektu Euroregionu Praděd a jeho partnerů Léto v Jeseníkách s elektrokoly. Součástí jsou zážitky, které turisté prožijí pouze v Jeseníkách. Například výjezd lanovkou směrem k hoře Mravencovce v místech s nejčistším vzduchem ve střední Evropě; plavba přívozem Rouza po Slezské Hartě nebo projížďka parním vlakem po úzkorozchodné Osoblažce v cyklovagónu či ochutnávka s možností zakoupení místních výrobků s regionální značkou „Jeseníky-originální produkt“.

zalozka-2

Elektrokola si lze zapůjčit. Foto: Stanislav juga

Stačí si podle náročnosti a zvoleného cíle vybírat z pestré nabídky a vyjet na Jesenicko-Vrbenskou trasu nebo Vrbenský okruh či Vrbenskou a Rýmařovskou trasu, ale taky Velký a Malý Bruntálský okruh. Například v Městském informačním centrum v Bruntále jsou elektrokola k zapůjčení za startovací ceny. Rezervovat si můžete v průběhu července až října až čtyři kola. V nabídce jsou dámské i pánské varianty v moderním provedení.
Jednotlivé okruhy jsou mapovány tak, aby se cyklista z bodu A pokud možno pohodlně vrátil zase do bodu A, aniž by se vinou méně zřetelného značení někde „ztratil“. Nadšenci z Jescyklo, kteří tratě-okruhy pečlivě připravují a zakreslují do map, je sami projeli a vyzkoušeli, aby zjistili jejich náročnost, přednosti, popřípadě slabá místa. Ohled brali i na vhodný povrch pro cyklisty, kteří na kole zatím často nejezdí. Označili půjčovny elektrokol – například JeseníkyTour, autokemp Dolina. Nechybí detailní technický popis tratí a seznam nabíjecích stanic, ubytovací zařízení, cykloservis, občerstvovací místa a informační centra. Vhodnou doplňkovou službu nabízejí cyklobusy Jeseníky Arriva Morava. V případě potřeby plní roli „žlutého anděla“ a svážejí cykloturisty ze startu do cíle a obráceně.

 

Osoblažkou na koupaliště, festivaly a za dalšími zážitky

Milovníci vlaků i vody mohou i v létě 2017 zkombinovat projížďku parním vlakem po úzkokolejné dráze Osoblažka s koupáním v Osoblaze. Lidé, kteří se prokáží platnou zpáteční jízdenkou z parního vlaku mají totiž vstup na koupaliště zdarma. Navíc, pokud se návštěvníkům odjinud v Osoblaze zalíbí, si mohou pronajmout jednu z chatek v přilehlém kempu a strávit u vody třeba celý víkend. V blízkosti se nachází tenisové kurty nebo IN-LINE dráha. Za návštěvu stojí také místní židovský hřbitovOsoblažské retromuzeum nebo restaurace Nostalgie, kde výborně vaří.

Koupaliště v Osoblaze. Foto: Archiv OÚ Osoblaha

O prázdninách jezdí parní vlaky po úzkokolejné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha každý víkend. V Třemešné můžete před odjezdem navštívit unikátní tématickou stezku dřevěných soch Člověk, dřevo a neživá příroda, na kterou navázala trasa s názvem Duše stromů, v Liptani zase vystoupat k rozhledně na kopci Strážnice, v Osoblaze se děti vyřádí na trampolíně či houpačkách.
Ve spolupráci s Mikroregionem Osoblažsko a obcemi Osoblažska připravováno mnoho dalších tematických vlaků. Například parní vlak na IV. ročník Velkého lukostřeleckého turnaje na zámku Slezské Rudoltice v sobotu 15. července 2017, v sobotu 22. července se dopravíte na Osoblažské hudební léto 2017, Strašidelný večerní vlak do strašidelného zámku ve Slezských Rudolticích vyjede v sobotu 26. srpna 2017 a v sobotu 2. září 2017 zamíří Gastrovlak na VI. ročník Gastrofestivalu „Ochutnej Osoblažsko“. V září jezdí parní vlaky pouze o sobotách a letní sezonu uzavřou v sobotu 16. září 2017.

Historický vlak na trati Osoblažka. Foto: Archiv EUR Praděd

Každý vagón vláčku je něčím speciální. Během jízdy se můžete osvěžit nebo lehce občerstvit v pivním vagónu. Jízdní kola nebo kočárky pocestují v cyklovagónu. Pasažérům na invalidním vozíku slouží vůz pro imobilní cestující.

Za sopkami na Bruntálsko

Kdo by nechtěl vidět na vlastní oči sopku? Netřeba jezdit nikam daleko, máme je i doma ve Slunečné vrchovině. Ta je páteří Bruntálské vrchoviny, kterou doplňuje nejmladší geologický útvar v České republice – Jesenické sopky činné na přelomu třetihor a čtvrtohor.
Nejvyšší a patrně nejstarší z bruntálských sopek jsou Velký (780 m n.m.) a Malý Roudný nad obcí Roudno. Ze tří lávových proudů Velkého Roudného je nejdelší severovýchodní proud. Kráter už neexistuje. Stratovulkány, tvořené z velké části sypkým, málo zpevněným materiálem, totiž podléhají velmi snadno erozi a jejich původní tvar ze zemského povrchu působením vody, větru a jiných přírodních vlivů rychle mizí.

Kaplička na Velkém Roudném. Foto: http://www.mubruntal.cz

Jednou z nejmladších sopek na našem území je přírodní památka Uhlířský vrch (672 m n. m.). Představuje poněkud jiný stratovulkán než Velký Roudný. Lávový proud, který vytékal ze sopky východním a severovýchodním směrem, je tvořen alkalickým čedičem. Nad stěnou stojí malebný kostel Panny Marie Pomocné, což je jednolodní barokní stavba z let 1755 – 1758. Čtyřřadá lipová alej byla vysázena na popud komtura svobodného pána von Riedheim téměř před tři sta lety.

Letecký snímek Uhlířského vrchu. Foto: Archiv EUR Praděd

Na Sicílii pod sopkou Etnou je město Messina a u nás pod Venušinou sopkou (655 m n.m.) je obec Mezina. Autorem této zeměpisné slovní hříčky je významný bruntálský botanik Jaromír Diener. Vrchol sopky tvoří rezavě zbarvené strusky a sopečný písek, které byly v minulosti intenzivně těženy jako stavební materiál. Roste zde vzácná rostlina rozchodník žlutý. Venušina sopka dosud nebyla prohlášena za chráněné území. Jeden z jejich dvou lávových proudů pokrývá terasové štěrkové podloží Černého potoka. Tento lom pod Venušinou sopkou představuje nejhezčí ukázku kamenných varhan na Moravě a ve Slezsku a je chráněn jako přírodní památka pod názvem Lávový proud u Meziny.

Lávový proud u Meziny. Foto: Archiv EUR Praděd

 

Krása, která zahaluje

S velmi významným fenoménem – textilnictvím – seznamuje expozice Muzea Rýmařov Dějiny textilnictví na Rýmařovsku v budově Hedvy Český Brokát. O tom, že zde bylo už ve 13. století, hovoří první nálezy v podobě přeslenů, útržků tkaného plátna či zbytků nůžek. Len se pěstoval i zpracovával na výborné úrovni a tkalcovství ve 14. a 15. století získalo řemeslnou úroveň. Rýmařovský tkalcovský cech tvořený třinácti tkalci byl založen v roce 1568.
Významnou janovickou manufakturu, ve které se soustředila plátenická výroba i obchod s přízí, značně rozšířil Ferdinand Bonaventura Harrach tím, že do ní povolal tkalce ze svého plátenického střediska na Šluknovsku. Janovická manufaktura zásobovala domácí i zahraniční trhy do poloviny 19. století.
Plátenickou tradici od 19. století začíná pozvolna střídat tradice hedvábnická. Mezi nejvýznamnější hedvábnické podniky rakouské monarchie a první republiky patřila firma bratří Flemmichů Flemmich´s Söhne (1871 – 1945). Soustředila se na exkluzivní výrobky uměleckého tkalcovství a církevních parament. Textilní závod bratří Schielů (1890 – 1945) vyráběl saténové kravatoviny, dámské šatovky, ale tkaly se také krojové či církevní brockáty. Úspěchů v hedvábnickém textilním průmyslu dosáhla také textilka Viléma Bachracha v Horním Městě či podnik Löriu v Rýžovišti.

Pohled na textilní fabriku v Rýmařově v roce 1914. Foto: http://www.muzeumrymarov.cz

Poválečné Rýmařovsko neblaze poznamenal odsun Němců a téměř úplná výměna obyvatel. Zanikla tak tradice lnářství a bavlnářství, hedvábnictví však pokračovalo. Firmy pohltil podnik Henap (1946), v roce 1949 přejmenovaná na Brokát – Hedva. Od 60. let minulého století textilní kolos zásoboval nejen evropské trhy kravatami, šatovkami, africkými šátky, kroji, církevními tkaninami a sbíral nejrůznější ocenění. V roce 1964 byly rýmařovské podniky Hedvy 04 sloučeny s Národním podnikem Hedva Moravská Třebová. Výrobní program byl obohacen o výrobu dekoračních tkanin či prošívaných dek.
Devadesátá léta 20. století a začátek 21. století pro textilní průmysl v Rýmařově nebyl šťastným obdobím – některé podniky byly zrušeny, výroba se značně omezila, zredukoval se počet stavů i zaměstnanců. V současné době rýmařovský závod HEDVA ČESKÝ BROKÁT vyrábí hlavně kravatové tkaniny, brokáty a bytový textil. Expozice vznikla v rámci projektu „Krása, která zahaluje“ spolufinancovaného z fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a městem Rýmařov.