Jarní počasí v zimním kabátu přimělo jesenickou radnici a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník prodloužit o celý měsíc jimi vyhlášenou autorskou filmovou soutěž nazvanou "Objevte zimní Jeseník, město v srdci zimní přírody". Zadáním je připravit neotřelý filmový spot o městě jako zajímavém turistickém cíli s výzvou: Ukažte světu Jeseník. Pro vítěze je připravena finanční cena 10 tisíc korun, ocenění tvůrci na druhé a třetí příčce si odnesou poukaz na léčebné procedury v Priessnitzových lázních v hodnotě pěti a tří tisíc korun. Vyhlášena je rovněž cena pro nejsledovanější videospot, autor získá 3 333 litrů pramenité vody na rok zdarma. Natočili jste zajímavé záběry? Objevili jste novou tvář města? Nenechejte si svůj film jen pro sebe! Více informací najdete zde: www.jesenik.org /sekce filmová soutěž.

Máme tady nejdůležitější křesťanské svátky, připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jiní Velikonoce vnímají symbolicky jako svátky jara a těší se z ustupující zimy a přibývajícího sluníčka. Jenže tento rok svět za okny našich domů připomíná spíše Vánoce, alespoň tady v Jeseníkách. Co bychom v prosinci dali za takovou sněhovou krásu! Teď je všude bílo, studeno, a když slunce zůstane schované za mračny, ani se ven nechce. Mnozí z mých známých přiznali, že jim ani nepřijde, že by měli své domovy krášlit vejci, beránkem, pentličkami, miskami osení...jakoby je Velikonoce zaskočily. A přece je tady jaro, i s "ukrojenou" hodinou přechodu do letního času. Tak se těšme, že už brzy schováme zimní obuv a kabáty. Dnes přidávám pro radost nám všem fotografii Stanislava Jugy, kterou loni v dubnu pořídil v Bludově. Lidé tam v neuvěřitelném nadšení a jednotě seskládali takové obří vejce z barevných kraslic. Řekněte, není krásné!?

Rys ostrovid v Jeseníkách žije, ale jen v počtu několika jedinců.  Většina lesáků či ochránců přírody tuto velmi ohroženou šelmu v posledních letech na horách ani nezahlédla, ale nedávno ukončená akce v centrální části Jeseníků přinesla radostnější zjištění. Pracovníci CHKO Jeseníky potvrdili, že natrefili na stopy rysa ostrovida ve sněhu. Usuzují ovšem, že se jedná pouze o stopy samců, nezjistili výskyt stop samic či mláďat. Rys se může nacházet také v oblasti Kralického Sněžníku, hlášení ale nejsou potvrzena. Rys ostrovid je přísně chráněným druhem zvěře, bohužel se často stává terčem pytláků a zřejmě i dalších střelců, kteří nechtějí v honitbách takového predátora. Akční rádius rysa ostrovida je v desítkách kilometrů, zahlédnout ho je takřka nemožné. Do Jeseníků se podle ochránců přírody dostává zřejmě z oblasti Karpat.

Zimní hybernace bruntálských zubatých žab je patrně u konce, soudě tedy alespoň podle dostupných "úlovků" fotografů. Jeden z nich je nezpochybnitelným důkazem, že v drsném, bláta plném bruntálském regionu skutečně žijí zubaté žáby. Drsní nálezci ale varují: "Až najdete v Bruntále žábu, která vypadá, že je moc veselá, chovejte se k ní se vší láskou... ale pozor, KOUŠE!" Jak se správně k takové přírodní raritě-celebritě chovat, najdete zde: www.zubatezaby.cz . A jakže se fenomén zubaté žáby vlastně zrodil, to vědí hlavně příznivci nováckého sitcomu Comeback, který byl v repríze odvysílán znovu letos v březnu a objasnil, proč je zásadou číslo jedna českého showbyznysu "Bruntál nebrat". Pro ty, kteří neholdují televizní zábavě, napovím: právě v pořadu Comeback zazněly hlášky typu "drsný kraj", "zubaté žáby", "rekultivace Bruntálska" a další. Takže až se znovu vydáte do Jeseníků, a zvláště jejich východní části od Slezské Harty až po Praděd, všimněte si, jaký humor a nadsázka spojuje místní obyvatele a jak živí jejich nově nabytý patriotismus. Zubaté žáby uvidíte skutečně skoro všude, zejména pak na zadních dveřích aut či na oděvech. Už tak nějak přirozeně patří k Bruntálu, tomu hezkému městu mezi horami a vodou, které letos slaví 800 let :-)

Sluníčko, jen občas mráček a sněhová přeháňka, takové počasí si Jeseníky připravily na víkend pro lyžaře. Nadmíru spokojeni byli běžkaři, kteří se vydali na Praděd nebo po magistrále z Ovčárny na Červenohorské sedlo. "Parádní sníh a parádní počasí," vyjádřili svou spokojenost rodilí Ostraváci, když u Švýcárny sundávali běžky a šli se občerstvit do hospůdky fungující v této historické horské chatě. Jak je vidět z fotografie Míry Kiedroně a párů lyží zapíchnutých ve sněhu či opřených o stěny chaty, takových nadšených běžkařů byly desítky. Omrzlé porosty v okolí dávaly tušit, že ještě před několika dny tonuly vrcholky Jeseníků v mrazivé zimě. Mráz vládl horám i v sobotu, ale na slunci bylo jedním slovem úžasně. Tak neseďte doma, vemte běžky, lyže či snowboardy a užijte si skoro jarních hor.

Flemmichova vila s výstavními prostory Městského muzea Krnov zůstává až do odvolání uzavřena. Důvodem jsou nutné opravy po havárii přívodní hadičky vody k nádrži v úklidové komoře v prvním patře objektu. Voda v noci z 28. února na 1. března zaplavila první patro vily, protekla stropem do sklepa a poničila, co jen mohla - štukové stropy i podlahy z luxusních parket, ale také rozmáčela expozici historických klobouků, dostala se do nového klavíru... Flemmichova vila je kulturní památkou a před dvěma lety prošla nákladnou rekonstrukcí za devět milionů korun.

Vracela jsem se v neděli pozdě večer z Olomouce a žasla! Co není vidět za dne, zvláště pak pokud svítí sluníčko, vystoupilo z noční tmy jako neuvěřitelný paradox. Zatímco se blíží Velikonoce, největší křesťanské svátky a pro ostatní svátky jara, na trase do Karlovy Studánky jsem potkala hned třikrát vánoční světelnou výzdobu! Nejprve v Ondřejově, obci před Rýmařovem, na mě koukal vyšňořený, tradiční jesenický domek se světelnými řetězy na zimních truhlících v oknech a navrch i s vánočním stromkem v zahradě. O několik kilometrů dále v Dolní Moravici září ledovou krásou v blízkosti státní silnice vánoční strom, patrně túje. A dotřetice v Malé Morávce v blízkosti základní školy přechod pro chodce ozařuje bezpečnostní světlo a u něj dvě modré sněhové vločky... Tady by se mohlo říci, že ve známém lyžařském centru Malá Morávka-Karlov prostě ještě neskončila zima, tedy i ledové vločky tady v půli března stále mají své místo. Nicméně všechny tři případy nahrávají úvaze, že se někteří lidé prostě ještě dost nenabažili vánoční krásy :-)  O paradoxech by ovšem mohli vyprávět třeba hasiči. Je to pár let zpátky, když v jednom bytě poslední týden před Velikonocemi hasili požár bytu od vánočního stromečku a tradičních hořících svíček. Nepřejte si slyšet, jak peprné poznámky si pak musel majitel bytu vyslechnout od svých dobráckých kolegů!

Podařilo se! Navzdory zhoršenému počasí se po zhruba čtvrt století podařilo obnovit tradici legendární Jesenické 70! Na start závodu v běhu klasickou technikou se v neděli 10. března postavilo více než dvě stě vytrvalců včetně žen! Přesněji 225. Z nich jen šest nedorazilo do cíle. Někteří borci se vydali na kratší trať v délce 40 km, všichni se ale shodli, že problém byl hlavně dobře namazat pod patou - kvalita trati byla po oblevě skutečně proměnlivá. Vítězem se stal Jaroslav Ehl za Ski Skuhrov nad Bělou, který zdolal 70 km trať ze Skřítku na Červenohorské sedlo a zpět v úžasném čase 5 hodin a 1 minuta. Nejrychlejší z žen dojela na 74. místě v bezvadném čase 7:07 - Karolina Jeníková z týmu Eleven Test Team. Klobouk dolů! Náš obdiv ale zaslouží všichni vytrvalci, podali úctyhodné výkony. Jde o bezkonkurenčně nejobtížnější závod v naší zemi a těžko bychom hledali srovnání i v rámci Evropy. Více informací včetně výsledkových listin najdete na internetových stránkách www.jesenicka70.cz a www.championchip.cz

Jeden rok z kamzíkova století - tak je nazvána výstava úžasných fotografií, která je k vidění až do poloviny dubna v zámku Bruntál. Autor Štěpán Mikulka, současně autor stejnojmenné publikace, si na výstavu přizval kolegy fotografy Tomáše Pospíšila a Petra Šaje. Kamzíci nepatří k původní fauně Jeseníků, byli sem uměle vysazeni po odchytu v Alpách v roce 1913 a stavy zvěře postupně narůstaly. Státní ochrana přírody dnes trvá na  udržení populace kamzíka na počtu nejvýše dvou set kusů.

Oslovila mne má kamarádka Táňa, že by si chtěla užít sluníčka na Pradědu. A tak jsme poslední únorový den vyrazily. Domorodci na benzínové čerpací stanici ve Vrbně pod Pradědem nás sice přesvědčovali, že si máme této přenádherné hory užít raději až v březnu nebo v dubnu, kdy se slunce i lyžování nabažíme dosyta a ještě se při tom krásně opálíme, jenže my jsme na jejich radu nedaly. A udělaly jsme dobře. Oskara a bílé sněhové peřiny jsme si plnými doušky užívaly i 28. února! A zdaleka jsme nebyly samy. Radovala se i sympatická Hana Kováčová z hotelu Ovčárna. Sluneční paprsky natolik prozářily oblohu, že rekreanti z tohoto tříhvězdičkového hotelu, kde mimochodem velmi dobře vaří, byli navýsost spokojeni. Na horách vásnivě fotografovali a posílali svým blízkým pozdravy ze zasněžených Jeseníků. Byla mezi nimi i Fluksinka, na jejíž snímky se můžete podívat zde. Fantastickými záběry a azurovou oblohou byl unešen také kameraman Euroregionu Praděd. Už teď se těším na video, které vám pak představím i na našich webových stránkách.

Jedna z nejkrásnějších kamenných rozhleden nesoucí jméno úvalenského rodáka Hanse Kudlicha se chystá k oslavě sta let. Poprvé se turistům otevřela v září 1913, proto ani oslava nemůže být datována jinak: velké oslavy proběhnou ve dnech 13. až 15. září v Úvalně a budou vskutku evropské. Na přípravě se podílí místní nadšenci společně s Spolkem přátel osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha, jehoži členy jsou Němci, Rakušané i obyvatelé USA a Kanady. V kamenné rozhledně vysoké 21,5 metru sídlí Kudlichovo muzeum a nově tady přidou panoramatické pohledy i s popisky dominant v okolí, vyvedenými nejen česky, ale samozřejmě také německy.

Vždy mě zajímalo, jak horští záchranáři dokážou odhadnout stupeň lavinového nebezpečí z pětistupňové škály. Normální smrtelník musí spoléhat na internetové stránky a informace si najde, ale aby byl přímo u toho, prostě na místě, tak na to musí zapomenout. Takové měření může být nebezpečné i pro samotné horské záchranáře, a to jsou profesionálové znající terén jako své boty. V Jeseníkách máme pět lavinových lokalit, vstup k nim je řádně označen varovnými cedulemi. Na stránkách Šumperského a jesenického deníku jsem ale o víkendu objevila úžasnou fotoreportáž i s videosnímkem - přibližují postup měření v lokalitě Velkého kotle. Jak se muži s lopatami prokopávají úctyhodnou sněhovou duchnou a v jejích vrstvách podle typu a kvality sněhu, vlhkosti a taky tíhy vrstev zjišťují, jak velké je riziko samovolného uvolnění laviny, nebo její stržení nedisciplinovanými freestylovými lyžaři a snowboardisty, kteří sem občas přes varování proniknou. Tak se podívejte, jak se to dělá, záchranáři na místo přibrali reportéra Deníku Jiřího Kropáče. A protože bylo krásně slunečno, pořídil tady skvělé fotografie. Více zde: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/takto-se-v-jesenikach-meri-riziko-lavin-podivejte-se-20130302.html

Don, Doník, Dondík, Donoušek… Je to můj čtyřnohý kamarád, s nímž jsem se seznámila loni v létě na Červenohorském sedle. Horský záchranář Jaroslav Sembdner mi tehdy řekl, že jeho svěřenec Doník je jediným záchranářským psem v Jeseníkách a nenahraditelným pomocníkem při vyhledávání osob pod lavinami. V Jeseníkách stále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí. Rizikové jsou lokality Malého a Velkého kotle, svahů pod Červenou horou nebo Svinního žlebu. Horští záchranáři však upozorňují, že laviny se mohou uvolnit i jinde. A protože máme nyní Jeseníky plné vášnivých běžkařů, lyžařů, turistů a dalších milovníků zimní přírody, Doník je ve střehu. Buďte proto na horách opatrní a lavinové nebezpečí nepodceňujte. Pro jistotu připomeňme, jak se na Horskou službu dovoláte: 1210 (jednotné nouzové číslo pro návštěvníky českých hor), nebo přes tísňové linky 112 či 150.

Doník na Labské boudě v Krkonoších úspěšně absolvoval lavinové zkoušky, což je pro Jeseníky moc důležitá zpráva.

Zachovalou část historického městského opevnění s kamennou baštou má už brzy akcentovat nový městský parčík v městě Bruntále, které letos slaví 800 let založení. Místní pozůstatky opevnění dobře znají, nacházejí se přímo v centru mezi ulicemi Partyzánská a Okružní, jen tenhle kousek historie potlačila v minulých letech výstavba panelových objektů s byty i kancelářemi. Radnice nyní připravuje projekt parčíku s novým chodníkem, kamennými zídkami a schody, terénní úpravy doplní nová výsadba dřevin i mobiliář. V parčíku o ploše pěti a půl tisíc metrů čtverečních by měly růst stovky kvetoucích keříků a krásné solitérní stromy. Zvažuje se také instalace nočního osvětlení kamenné bašty a umístění dřevěného objektu z dílny bruntálského řezbáře Františka Nedomlela, který sem zapracuje erby partnerských evropských měst. Nový parčík bude nepochybně hezkým místem k posezení s knížkou nebo odpočinku turistů při poznávání pamětihodností Bruntálu. Jen si na něj ještě nějaký ten měsíc musíme počkat.

České dráhy chtějí povzbudit veřejnost, aby více cestovala vlaky. Vybrala na celém území republiky 44 regionálních tratí, které jsou méně vytížené a tedy ztrátové, a cestujícím tady nabízí dopravu s významnou slevou 25 procent na jízdném. Pokud se záměr podaří, mohla by se v dlouhodobém horizontu zlepšit ekonomika tratí a mnozí lidé by se z autobusů znovu přesunuli do vlaků. Mezi 44 tratěmi jsou i tři na Jesenicku: z Lipové-lázní do Javorníku, Lipové-lázní do Mikulovic a z Mikulovic do Zlatých Hor. Tak uvidíme, jestli železničáři našli správnou cestu na to, aby po kolejích nepojížděly poloprázdné soupravy a nemuseli zvažovat zrušení mnohých regionálních tratí.