Listujte si průvodcem



   
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Muzeum pod širým nebem

Přímo v centru Rýmařova, v místě zvaném Na Hrádku, najdete hned dvě expozice pod širým nebem. Nejen že se ocitnete na území přemyslovského správního centra z 13. století, ale seznámíte také s geologickou stavbou Jeseníků. Chráněná archeologická lokalita se zde proměnila v odpočinkovou zónu s nádechem historie.
„Na vzniku expozic v roce 2001 se podílel geolog František Čermák ve spolupráci s historikem Jiřím Karlem. Na místě původního hrádku byl do země z kamenů vyskládán jeho půdorys a po jihovýchodním obvodu vystaveny exponáty geologie Jesenicka. Koncem roku 2019 byly obě expozice obnoveny,“ uvedl kurátor rýmařovského muzea Michal Vyhlídal.
Podle rozsáhlých archeologických průzkumů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století existovalo správní centrum přemyslovského státu už před rokem 1250. V poslední třetině 13. století byli do nehostinné krajiny panovníkem pozváni němečtí osadníci se zkušeností s těžbou a zpracováním drahých kovů. Kolonisté začali tavit zlato z okolních dolů a rýžovišť a v letech 1260 až 1278 vybudovali město. Původní správní centrum se stalo součástí obranného systému. Město však lehlo v roce 1405 popelem a hrad, který patřil k nejstaršímu opevnění na Rýmařovsku, už nebyl znovu vybudovaný.
„Byl jsem přesvědčený, že pokud v Rýmařově máme přímo v centru takové cenné místo, mělo by přitahovat návštěvníky. Rozhodli jsme se představit na něm také geologii Jeseníků,“ řekl František Čermák. Balvany úctyhodných rozměrů v petrografické expozici jsou rozmístěny v půlkruhu, z popisků se zájemci dozvědí název, složení, přibližné stáří, případně význam pro člověka a místo, odkud sem byly převezeny. „Všechny makrovzorky, a je jich více než čtyřicet, jsou nesmírně zajímavé. Prochodil jsem za nimi celé Jeseníky, najít reprezentativní kusy, aby odpovídaly vzhledově i velikostně, nebylo jednoduché. Pro většinu z nich musel zajet náklaďák s rukou, někde při jejich nakládání pomáhal jeřáb,“ vzpomínal autor textů, popisků a fotografií této části expozice.
Zjistíte tak, že keratofyrový metatuf (sericitická břidlice) z údolí Huntavy pochází z devonu, má asi 380 až 390 milionů let a vznikl metamorfózou kyselého vulkanického materiálu. Zajímavostí je, že na tyto horniny jsou vázána ložiska stříbra a barevných kovů. Zelená břidlice znalcům zase signalizuje, že se v okolí jejího výskytu nalézají železné rudy. K jedněm z nejstarších patří třeba metagranit (blastomylonit), který vznikl přibližně před 540 až 620 miliony lety. Jde o metamorfovanou žulu, která připomíná břidlici. „Je nepředstavitelné jaké obrovské tlaky a teploty při jejím vzniku panovaly,“ podotkl geolog.

hradek_pudorys

Obrysy původního malého hradu jsou vyskládány z kamenů. Foto: Michal Vyhlídal

O historii místa informuje čtyřjazyčný text. Foto: Michal Vyhlídal

O historii místa informuje čtyřjazyčný text. Foto: Michal Vyhlídal

Část petrografické expozice. Foto: Michal Vyhlídal

Část petrografické expozice. Foto: Michal Vyhlídal

Informace o vystavených více než čtyř desítkách hornin. Foto: Michal Vyhlídal

Informace o vystavených více než čtyř desítkách hornin. Foto: Michal Vyhlídal