Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Na běžky s chytrým pomocníkem

Jste milovníky bílé stopy? Pokud je odpověď kladná, pak vás jistě, tak jako mne, potěší, že si můžete zdarma stáhnout mobilní aplikaci s názvem Běžky Severní Morava. Tu nabízí Moravskoslezský kraj už od ledna 2018, ale před novou sezonou byl tento chytrý pomocník aktualizován kvůli výskytu kůrovce a odstraňování napadených stromů. Teď rolby respektují místa těžby stromů napadených kůrovcem, takže projíždějí podle aktuálních možností a pomocí GPS vykreslují skutečný upravený okruh pro běžkaře. Aplikace se dá stáhnout v Obchod Play pro mobilní telefony s operačním systémem Android a také v App Store pro přístroje značky Apple.
K naplánování vhodné trasy slouží interaktivní mapa, popis tratě, její délka, obtížnost, doba zdolávání, stoupání a klesání nebo také možnost parkování. Nechybí informace o upravenosti tratí včetně zobrazení přesného času poslední úpravy. GPS přístroj na skútrech nebo rolbách totiž data ihned přenáší na internet. Podívat se lze na záběry z webových kamer či fotografie okruhů a tras, či se dozvědět, kde najdete občerstvení, nejbližší servis či zjistit, jaké jsou v okolí zajímavosti. O to, aby trasy byly skutečně upravené, se stará mnoho dobrovolníků, nadšenců i obce. Malá Morávka letos zakoupila novou rolbu. Financovat ji pomohla dotace z Ministerstva pro místní rozvoj a na její provoz i úpravu asi 80 kilometrů běžeckých tras dostane v této zimní sezóně 280 tisíc korun z rozpočtu kraje. Těším se, až si zase vyrazím z Karlova pod Pradědem směrem na Mravencovku, a pak se rozhodnu, zda se vydám na Alfrédku a odtud na Ztracené kameny a Skřítek či přes Novou Ves zpět do Karlova.

Bílá pohádka. Foto: Archiv EUR Praděd

Příjemná zastávka na Ovčárně. Foto: Archiv EUR Praděd

Kdy konečně přijde bílý kůň?

Nemůžete dočkat zimy? Já tedy rozhodně. S bráškou aspoň zkoušíme lyžáky, přilby i oteplováky a bundy. Určitě pak něco, z čeho jsme za rok vyrostli, najdeme pod vánočním stromečkem. Jenže letos nějak ta zima ne a ne přijít. Tak jsem se aspoň vydala do našeho oblíbeného lyžařského areálu v Karlově pod Pradědem – Ski Arény Karlov. S úžasem jsem zjistila, že v zimní sezoně 2018 až 2019 se máme na co těšit. Ski Aréna Karlov se rozroste hned o dvě čtyřsedačkové lanovky! První z nich, Myšák, najdete na začátku střediska. Původní dvousedačku zde nahradí 550 metrů dlouhá čtyřsedačková lanovka z Itálie. A abychom tu lyžovačku měli luxusnější, jsou sedačky opatřené bublinami. Nástupní stanice 660 metrů dlouhé druhé čtyřsedačky bude přímo u penzionu Roháč. Ježkovy oči, už se na ni moc těším! Do celé Ski Arény Karlov přibyla moderní sněžná děla. Zasněžovací systém je plně automatický a dokáže reagovat na změny teploty a okolní podmínky. V praxi to prý znamená, že sjezdovky lze zasněžit rychleji než v minulých letech a při ideálních podmínkách je připravit na první lyžovačku do 48 hodin. Pomocí nové technologie se sníží spotřeba energie až o 35 procent. Tak, teď jen si přeji, aby k nám konečně přišel ten bílý kůň a zalehl nám celý dvůr…

karlov

Tak to ve Ski Aréně Karlov vypadalo při naší návštěvě v říjnu.

karlov1

Připravena jsou moderní sněžná děla i nové lanovky.

karlov3

Ačkoliv to tak při naší návštěvě nevypadalo, ale zde by měly být nové pojízdné pásy pro lyžařskou školu.

Nástupní stanice lanovky u penzionu Roháč. Foto: Archiv Ski Aréna Karlov

Tajemství věže i půdy v kostele

Taky rádi prolézáte staré půdy s mohutným trámovím? Na mne z nich vždycky dýchne tajemno. A za takovým dobrodružstvím jsme se nedávno vypravili do Zlatých Hor. V kostele Nanebevzetí Panny Marie, impozantní trojlodní stavby v barokním slohu s třemi věžemi, totiž  v roce 2018 nasvítili trasu půdními prostorami. Bez problému si prohlédnete unikátní věž se zvonicí i půdu hlavní lodi kostela. Takzvaná obranná věž se na první pohled liší od dvou ostatních, a to svou výškou, podobou i stářím. Přesné datum její výstavby prý nikdo nezná, ale první zmínky o farnosti i kostele jsou z roku 1339.  Historikové se domnívají, že věž byla součástí obranného systému a chránila město před lapky, cizími vojsky a dalšími nepřáteli. Možná právě z této doby pochází také kaple sv. Valentýna. Je totiž jednou z nejstarších částí kostela a najdete ji v těsné blízkosti věže. A že útokům zbojníků odolávala, se přesvědčíte snadno. Její mohutná okovaná vrátka dodnes nesou stopy po úderech beranidlem.  Zcela unikátní je schodiště na vrchol věže pro strážné. Vestavěné je přímo do zdi zvonového patra. Při naši návštěvě jsme obdivovali opravené barokní krovy i klenby,  nadchl nás pohled na zdejší zvony i výhled na město a okolí. A k rozhodně zajímavým exponátům patří historický dřevěný rumpál, staré lucerny, ukázka varhanního ventilátoru nebo hodinový stroj Franze Förstera z roku 1924. (Snímky: Archiv farnosti Zlaté Hory)

Strážní věž kostela se střílnami.

Obranná věž kostela se střílnami.

Úzké vstupní schodiště pro strážné na vrchol věže.

Úzké vstupní schodiště pro strážné na vrchol věže.

vezzh4

Trámová konstrukce pro zavěšení čtyř zvonů. Pohled shora.

Hodinový stroj z roku 1924.

Hodinový stroj z roku 1924.

V zajetí chutí, námořnickém stylu a útulné Provence

Fascinují mne lidé, kteří si dokáží splnit svůj sen. Patří k nim i manželé Kamila a Drahoslav Bernátkovi z Mikulovic. Ze starého objektu SD Jednota postaveného v akci Z vybudovali restauraci s penzionem Na palubě, který se pyšní čtyřmi hvězdičkami. Kromě ubytování v pěti apartmánech tu jeho hosté najdou vynikající nabídku specialit. Na první pohled zaujme vybavení v romantickém stylu Provence s námořnickými doplňky. To je koníčkem hlavně Kamily Bernátkové.

Majitelé penzionu manželé Bernátkovi se svým papouškem Charliem.

Majitelé penzionu manželé Bernátkovi se svým papouškem Charliem.

V restauraci s luxusní gastronomií je možné vidět lodní zvon, kormidlo, plachetnice, záchranné kruhy i oblé kamínky, ale také pravou domácí italskou pec na dříví a příjemně tu voní čerstvé bylinky. S oceány penzion magicky spojují názvy přístavů na schodech. S bráškou pokaždé soutěžíme, kdo z nás dřív určí, do kterého moře a státu pluje loď, pokud je jejím cílem Šanghaj, Singapur, New York, Rotterdam či Gdaňsk. „Celý objekt se jmenuje Přístav, to je něco, kam se člověk vrací z cest. Každý máme někde ten svůj, do něhož pravidelně míříme, kde se cítíme dobře, zapomínáme na starosti všedních dnů. Svým hostům bychom právě takový přístav chtěli nabídnout,“ říká Drahoslav Bernátek.  Při pěkném počasí lze posedět na zastřešené venkovní terase nebo v zahradě s jezírky a potůčkem. Caparti většinou okupují dětský námořnický koutek se skluzavkou a balónkovým rájem, pro ty odrostlejší je určen bowling, kulečník, šipky, stolní hokej či fotbálek.

paluba2

Interiér s námořní tématikou.

Pokud sem přijedete, přespat můžete v luxusních mezonetových apartmánech, které tvoří dvou, tří a čtyřlůžkové pokoje s pohodlnými postelemi. I tady majitelé své hosty rozmazlují. V každém apartmánu je společenská místnost s možností uvařit si kávu, koupelna s fénem, WC a mnoho krásných dekorací a dalších doplňků. Navíc vás tu čeká ochotná a milá obsluha. Určitě nebudete mít pocit, že je svojí přítomností obtěžujete. (Foto: MTA)

Majáky najdete i na terase.

Majáky najdete i na terase.

Za poznáním česko-polského pohraničí

Víte, že nejstarší památkou Prudniku je Vokova věž, pozůstatek středověkého hradu, jež byl postaven ve druhé polovině 13. století Petrem Vokem z rodu Rožmberků? Těch českých stop v polském příhraničí najdete mnoho. Vždyť historie území po obou stranách státní hranice se často prolínala, aby se zase vzdálila. Poznat ji, a s ní i naše polské sousedy, určitě stojí za to. Sjezdovky, nádherné výhledy do kraje i zajímavá architektura láká zase polské turisty. Pozvat návštěvníky na výpravy za zajímavými turistickými cíli a aktivitami chce český a polský destinační management Euroregionu Praděd. Ochutnat aspoň malou nabídku mohli novináři i zástupci cestovních kancelářích během podzimní studijní cesty. A já věřím, že už v příští turistické sezoně si vyjedu třeba po nově vytvořené cyklotrase pro elektrokola. Už se těším na vyhlášené polské houbové či jiné pirohy. Polským turistům u nás zase chutná kofola a dospělým pochopitelně české pivo! (Foto: MTA)

Penzion Na palubě v Mikulovicích leží přímo na hranici.

Penzion Na palubě v Mikulovicích leží přímo na hranici.

O nástrojích ve Skilandu v Ostružné zajímavě vypráví Sylva Janhubová.

O nástrojích ve Skilandu v Ostružné zajímavě vypráví Sylva Janhubová.

viola_muzeum

Muzeum v Prudniku sídlí ve starých hradbách.

Kostel na Hoře svaté Anny přitahuje mnoho poutníků.

Kostel na Hoře svaté Anny přitahuje mnoho poutníků.

Dejme dětem jistotu a lásku

Moravskoslezský kraj pořádá v sobotu 13. října 2018 v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě Den pěstounství. Všem je přece jasné, že kluk nebo holčička, kteří žijí v láskyplném rodinném prostředí, mají lepší předpoklady pro zdravý psychický i sociální vývoj. Akce je však určena nejen pěstounským rodinám, které mají nárok na bezplatné vstupy do Velkého či Malého světa techniky, ale i ostatním návštěvníkům. Den pěstounství má totiž motivovat ty, kteří zatím váhají, zda se mají nějakého dítěte ujmout. O náhradní rodinné péči se proto více dovědí třeba v krajském informačním stánku. Tento výjimečný den ale patří především těm, kteří už širokou rodinu pěstounů tvoří. Ti nejlepší budou tento den oceněni, děti žijící v náhradních rodinách zase předvedou v kulturním programu, co dokáží. A všechny čeká hodně zábavy. Na bohatém doprovodném programu v Gongu se totiž podílí mnoho organizací poskytujících služby pěstounům. Například ostravské Centrum psychologické pomoci nabídne malým účastníkům výtvarné tvoření, malování na obličej, zábavný kvíz, či bubnování. Chybět nebudou nejrůznější sportovní aktivity. Své umění předvedou vyznavači tréninkové metody parkour, při které se překonávají překážky v přirozeném prostředí, třeba se skáče z budovy na budovu. Naprostá senzace! A zájemci si toto cvičení mohou hned vyzkoušet… Musím přemluvit taťku, aby nás v sobotu do ostravského Gongu určitě vzal.

Vzácné vzorníky látek poputují z mrazíren do muzea

Požár, který v prosinci 2017 poškodil národní kulturní památku – bývalou přádelnu s dílnou vzorkovny v areálu Karnoly v Krnově, oddálil zahájení jejich přeměny na muzeum. Jak jsem se dozvěděla, není osud této bývalé továrny na vlněné zboží Alois Larisch a synové lhostejný nejen městu Krnov, ale pomáhá také Moravskoslezský kraj a zapojilo se rovněž ministerstvo kultury. K nejcennějšímu vybavení totiž patřily vzorníky látek, které však poškodil nejen oheň, ale také voda při hašení. Aby nepodlehly další zkáze, byly prozatímně uskladněny v opavských mrazírnách. Na postupu jejich vysušení a restaurování nyní spolupracuje Národní technické muzeu a Národní knihovna a připravuje se jejich přesun do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Poslední vysušené vzorníky by se do Krnova měly vrátit do poloviny roku 2020.
Dílna vzorkovny před požárem tvořila ucelený soubor mechanických i ručních tkalcovských stavů různých konstrukcí, skacích, soukacích a snovacích strojů a dalšího vybavení – materiálu, náhradních dílů nebo souborů vzorovacích karet a strojků pro jejich vytloukání. Součástí byla také cenná sbírka vzorníků látek, dezénových knih a katalogů, z nichž nejstarší pocházely z posledních tří desetiletí 19. století. To vše bylo dochováno v prostředí, jak tomu bylo v době ukončení provozu kolem roku 2000. Požár tuto původnost zcela zničil, zkáze podlehla také část vybavení. Dobrou zprávou je, že podle odborníků mimořádná památková hodnota zůstala a dílna se má stát základem textilního muzea. Už se těším, až si ho půjdu prohlédnout. O své práci v textilce nám totiž často vypráví sestra mojí babičky.

Pohled do textilní dílny před požárem. Foto: Archiv TIC Krnov

Novinky letní sezony 2019 připravují už nyní

Letní turistická sezona v Jeseníkách pomalu končí. Podzimně se zbarvující lesy do oranžovo-červeno-žlutého hávu lákají především houbaře, ale také milovníky kol, koloběžek i pěší turistiky. Ranní jinovatka, nebo někde už i sněhový poprašek, upozorňuje především provozovatele lyžařských areálů, že svahy zanedlouho zaplní lyžaři a vyznavači zimních sportů. Ovšem nejdále jsou v přípravách v česko-polském destinačním managementu. Vznikl letos a příští rok budou jeho partneři usilovně pracovat na společných přeshraničních produktech cestovního ruchu, které budou novinkou letní sezony 2019. Vznik prvního česko-polského destinačního managementu posvětil i česko-polský Parlament Euroregionu Praděd na svém zasedání ve Skilandu Ostružná 13. září 2018. Více se dovíte z tiskové zprávy.

podzim

Podzimní Jeseníky jsou nádherné. Foto: Archiv EUR Praděd

Jeřáb popelavý pod lupou

Pokud chodíte rádi do nádherné jesenické přírody a občas se zájmem pozorujete různé druhy ptáků, je možná mezi nimi i jeřáb popelavý. Jednoho z členů této ptačí rodiny nyní velmi bedlivě sledují také ochránci přírody z ostravské zoo. Ti mu v létě nasadili na pravou nožku vysílačku, která udává polohu, kde přesně se jeřáb nachází. Mládě mělo tehdy asi sedm týdnů, vážilo 3,7 kilogramu a bylo už téměř v plné síle. Vysílačka ho nikterak nezatěžuje, její váha dosahuje asi 1 % váhy mláděte. „Mladí jeřábi začínají létat ve věku devíti týdnů, své rodiče následují celý první rok svého života. Učí se nejen kde a jak získávat potravu, ale i kudy migrovat,“ řekla terénní pracovnice Zoo Ostrava Markéta Ticháčková. Osoblažsko, kde jeřába označili, je podle ní unikátní lokalita. O migraci jeřábů z této oblasti se toho ví doposud jen málo. Bude tak zajímavé sledovat, kde se ptáci pohybují. Jedno mládě se podařilo označit už loni. Překvapením pro ornitology bylo, že se mladý jeřáb v prvním roce života nenaučil migrační trasu od svých rodičů. Ochranáři nyní s napětím sledují, kam se vydá na letošní zimu ze Saska, kde se přes léto zdržoval. „Nová unikátní technologie umožňuje, že se o životě jeřábů dovídáme mnohem více, než jsme dříve byli schopni,“ doplňuje koordinátor in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský. Nejen to, kde se ptačí rodina pohybuje, ale také jaké má denní rozložení aktivit, kde se nejdéle krmí a kde nocuje. Zjišťují jejich přesuny v krajině a poznatky mohou využít při ochranářských opatřeních – například, který mokřad je nutné zachovat.

Jeřáb popelavý patří k impozantním ptákům. Foto: Archiv Zoo Ostrava

Na Osoblažsku se snad blýská na lepší časy

Na Osoblažsku je krásně, ale lidé tam vždycky měli tvrdý život. Občas to vypadá, jako by na tento kousek kraje všichni zapomněli. Ale snad se blýská na lepší časy. V posledních měsících se doslova před očima mění železniční stanice ve Slezských Rudolticích. V největší místnosti opraveného nádražního domku, bývalé čekárně, pak vznikne minimuzeum. Nábytek, obložení i vystavené předměty přenesou návštěvníky do 30. let minulého století. Ze zachovaného předválečného výdejního okna prý dostaneme i historickou jízdenku. Opravuje se také železniční hradlo ve stanici Třemešná ve Slezsku. Slavnostní otevření se plánuje k výročí 100 let České republiky a 120 let od zahájení úzkokolejné trati z Třemešné do Osoblahy, která patří k hlavní turistické atrakci regionu, o víkendu 28. a 29. října 2018. Proměny čekají Bohušov. „Nová lávka přes řeku Osoblaha více zpřístupní zříceninu hradu Fulštejn. Zkrátka nepřijde ani obec Slezské Pavlovice na severním okraji mikroregionu. Děti, dospělí i senioři se mohou těšit na kompletně nový odpočinkový a relaxační park. Při jeho návštěvě jim budou k dispozici herní a cvičební pomůcky a také příjemná atmosféra parku s novými stromy a zelení. Kraj podpoří tyto projekty téměř osmi miliony korun,“ uvedla tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Na nová lákadla nejen pro turisty se už moc těším!