Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Jesenické hory nabízejí každou chvíli lákavé prožitky

„Tak nám posunuli hodinovou ručičku na letní čas…!“ ospale zaznělo v mnohých našich domácnostech uplynulý víkend. O příchodu jara od nepaměti uvážlivě rozhoduje příroda. Člověk chtěl ušetřit energii, a proto si začal trochu namyšleně pohrávat s ciferníkem u hodin. To není příliš moudré. Příroda sama nejlépe ví, že míru času je třeba ctít.

Jestliže jsme s prvním jarním dnem chodili do práce už za světla, teď zase budeme muset nejméně dva týdny dobíhat vlak nebo autobus za studené tmy. Škoda. Na oplátku podvečer protáhne paprsky sluníčka o jednu hodinu. Zahrádkáři ji rádi uvítají, neboť mezi záhonky není marná. Večer však budeme uléhat do postele s ještě větší únavou než včera. Je to všechno nějak narušené. Místo abychom více odpočívali, budeme kolem domku více pracovat, uklízet a spravovat. Přesto časový posun přináší i něco příjemného. Můžeme se vydávat na delší procházky a výlety přírodou. Půvabnou krajinou. Osvěžujícím parkem. Provoněným lesem – a to věru není vůbec k zahození „Jesenické hory nám v každém okamžiku nabízejí příležitosti k novému poznávání a lákavým prožitkům!“

Hrátky s časem z člověčí vůle nejsou nejšťastnější nápad. Čas zanechává v přírodě přesné a nezaměnitelné stopy a člověk by je neměl měnit podle toho, jakou má náladu jeho elektroměr. 

Příroda (na pohlednici Stanislava Jugy) sama nejlépe ví, v který čas má nechat rozkvést jarní krajinu.