Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Jesenické hory nabízejí každou chvíli lákavé prožitky

„Tak nám posunuli hodinovou ručičku na letní čas…!“ ospale zaznělo v mnohých našich domácnostech uplynulý víkend. O příchodu jara od nepaměti uvážlivě rozhoduje příroda. Člověk chtěl ušetřit energii, a proto si začal trochu namyšleně pohrávat s ciferníkem u hodin. To není příliš moudré. Příroda sama nejlépe ví, že míru času je třeba ctít.

Jestliže jsme s prvním jarním dnem chodili do práce už za světla, teď zase budeme muset nejméně dva týdny dobíhat vlak nebo autobus za studené tmy. Škoda. Na oplátku podvečer protáhne paprsky sluníčka o jednu hodinu. Zahrádkáři ji rádi uvítají, neboť mezi záhonky není marná. Večer však budeme uléhat do postele s ještě větší únavou než včera. Je to všechno nějak narušené. Místo abychom více odpočívali, budeme kolem domku více pracovat, uklízet a spravovat. Přesto časový posun přináší i něco příjemného. Můžeme se vydávat na delší procházky a výlety přírodou. Půvabnou krajinou. Osvěžujícím parkem. Provoněným lesem – a to věru není vůbec k zahození „Jesenické hory nám v každém okamžiku nabízejí příležitosti k novému poznávání a lákavým prožitkům!“

Hrátky s časem z člověčí vůle nejsou nejšťastnější nápad. Čas zanechává v přírodě přesné a nezaměnitelné stopy a člověk by je neměl měnit podle toho, jakou má náladu jeho elektroměr. 

Příroda (na pohlednici Stanislava Jugy) sama nejlépe ví, v který čas má nechat rozkvést jarní krajinu.