Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Rozevřete náruč zdraví, odpočívejte

violka-plaveVoda. Lidé ji od nepaměti uctívají. Znamená život, proto se osady zakládaly nejprve tam, kde voda byla na dosah a bylo jí dost. Pro člověka i dobytek, nebo stroje. Voda má paměť, jen se zeptejte starousedlíků, kteří v údolních obcích někdy zažili povodeň. V krajině, kterou si lidé dlouhá desetiletí upravovali podle vlastních potřeb a představ, voda ve své neúprosné síle meandrovala a vracela se do dřívějších koryt. Dravě, ničivě, a přitom tvořivě. Když její moc slábne, zklidní jako beránek a jen tiše šumí a klokotá, láká k osvěžení a rybáře zve k nikdy nekončícímu souboji. Její konejšivý vliv přispívá k pohodě každého, kdo se zrovna nachází v její blízkosti. Ale voda má i jinou sílu – sílu léčivou. Skrývá ji a chrání hluboko pod zemí. Tam, kde vyvěrá jako studánka nebo pramen, přicházejí lidé, někteří pro osvěžení, ale mnozí s pokornou prosbou o pomoc. Léčivé moci vody si kdysi, snad při pasení koz, všiml vesnický hoch Vincenz Priessnitz. Legenda praví, že pozoroval srnu, jak si ve studánce máčí zraněnou nohu a uzdraví se! Tyhle hory jsou léčivými prameny proslulé, jen v okolí města Jeseníku se jich nachází kolem osmi desítek…

Ilustrační foto Stanislava Jugy

 

Jedinečnost lázní v Jeseníkách


Karlova Studánka
je nezapomenutelná perla Jeseníků. Uprostřed lesů, v romantickém údolí Bílé Opavy v nadmořské výšce kolem 800 m, na území s údajně nejčistším ovzduším ve střední Evropě, vznikly v 18. století lázně Karlova Studánka. Své jméno získaly po nejslavnějším habsburském vojevůdci Karlovi, který jako první evropský válečník porazil Napoleona u Aspern v roce 1809. Do té doby se vznikající obci říkalo jednoduše – Hinnewieder, což v němčině znamená tam a zase zpátky (hin und wieder). Kvůli nedostatku ubytování totiž pacienti docházeli na léčebné kúry z okolních obcí. Dřevěné lázeňské domy v elegantním klasicistním a empírovém stylu se začaly stavět v letech 1782 až 1893 a tvoří dnes jádro městské památkové zóny.

Klikněte pro zobrazení původního (velkého) obrázku

Slezský dům v Karlově Studánce. Foto: MTA

Vjem jednotného stylu a čistoty v člověku zůstává snad napořád, a kdykoli si ho vybaví, znovu se do Karlovy Studánky těší. Já si přitom pokaždé vzpomenu na českou komedii století, film režisérky Marie Poledňákové S tebou mě baví svět. Proč? No, tátové s dětmi chtěli prožít jeden zimní týden na chalupě v Beskydech a hotel, kam za Gábinou každou noc na lyžích běhal Pepa, měl být nedaleko. Jak už to ve filmu bývá, ne vše je tak, jak je diváku předkládáno, točilo se převážně v Krkonoších, ale také Jeseníkách. Gábina zpívala ve zdejším penzionu Slezský dům hit Sladké mámení a Pepa odtud prchal, aby se neshodil před kamarády, oknem do mrazu jen ve spodkách. Když kolem tohoto lázeňského domu procházím, vybaví se mi též jiná událost. Tedy, že právě tady se svou manželkou Dagmar a ve věrné psí společnosti před lety pobýval a zotavoval se mimořádný muž novodobých dějin. Poslední federální a první český prezident, dramatik a spisovatel, nedávno zesnulý Václav Havel.

viola_s_tuzkou_100Unikátním objektem lázeňské obce je kaple svatého Huberta z let 1757 až 1758. V ní si dodnes dávají slib věrnosti snoubenci z celé republiky, tak krásné a romantické je to místo pro vstup do manželství, proto až se budete chystat do Karlovy Studánky, určitě sem zajděte.

Mého dědu ale více láká pitný pavilon lázní a vyhlášená kyselka, kterou si lidé rádi nabírají i do demižonků. Díky rašeliništím obsahuje množství oxidu uhličitého. Když se minerálku lidé kdysi pokoušeli plnit do lahví a rozvážet po okolí, zakrátko od toho upustili, protože láhve praskaly. Do Karlovy Studánky přijíždějí za zdravím lidé s onemocněním dýchacích cest, s chronickými záněty hrdla, dutin, hlasivek, nosu, průdušek i plic, ale také pacienti zdolávající onkologická onemocnění. Tradičně havíři, pro které tady chystají oslavy jejich svátku. Parádní podívanou bývá v květnu zahájení lázeňské sezóny.

Klikněte pro zobrazení původnV pitném pavilonu se na vyhlášenou kyselku zastaví každý návštěvník Karlovy Studánky. Foto: MTA

V pitném pavilonu se na vyhlášenou kyselku zastaví každý návštěvník Karlovy Studánky. Foto: MTA

 

na kolePerličková lehátka. Po túře nebo celodenní výpravě na kole se těším na koupání v průzračném bazénu se slanou vodou teplou 32 až 34 st. Celsia. Cítím se tu úžasně, jako bych si dopřála tradiční lázeňské procedury s bublinkami, ale je to tady mnohonásobně lepší. Posedím si na kruhové masážní tyči, prima jsou podvodní perličkové lavice a lehátka, dnová vřídla, šíjové chrliče, plavání proti proudu. Vše slouží k rehabilitaci a taky relaxaci, úžasná je solná jeskyně, vacu well, vibrosauna a tepidarium – to si na teplých oblázcích představuji, že si hovím někde na havajské pláži, jen místo horkého slunce mě zahřívají infračervené léčivé paprsky.

Při návštěvě Karlovy Studánky se určitě zastavte v místní expozici historie lázní, kde dobové fotografie můžete posoudit optikou současného náročného návštěvníka. V horní části lázní expozici geologie a skutečnou oázu klidu a krásy – Galerii Zahrada, kterou ze starého skleníku z 19. století vybudovali a společně s kavárničkou otevřeli manželé Řezníčkovi.

Priessnitzovy léčebné lázně. Město Jeseník si lidé zpravidla spojují s lázněmi a věhlasným „vodním lékařem“ Vincenzem Priessnitzem. Jeho metody léčení všelijakých neduhů studenou vodou a pohybem, pracovní terapií pro zahřátí mají co do sebe, jenže lázeňský host dnes očekává, že ho budou hýčkat a udělají vše, co mu jen na očích uvidí. A dočká se, třeba při wellness programech a vodoléčebných procedurách, masáži lávovými kameny a jiných procedurách využívajících také bylinky z jesenických luk a strání.

Lázeňský dům Priessnitz. Foto: Stanislav Juga

Lázeňský dům Priessnitz. Foto: Stanislav Juga

Mně se líbí, jak tady pamatují na děti a na rodinné dovolené – s pohádkovými okruhy, promítáním pohádek, lanovým centrem, ale i kreativními aktivitami, třeba malováním na hedvábí nebo keramickou dílnou. Nejčastěji opakovaným slovem lázní v Jeseníku je pohyb, a to se mi vážně líbí. Pohybové terapie se skládají z chůze v terénu, dechových cvičení a koupelí rukou a nohou ve venkovních bazénech. Unikátní balneopark je koncipován jako „vodní zahrada,“ najdete zde Priessnitzovy přírodní lázně horních a dolních končetin, koupel nohou s akupresurou, střiky, sprchu či terasy pro odpočinek i cvičení.

Osvěžení v balneoparku. Foto: Archiv Euroregionu Praděd

Osvěžení v balneoparku. Foto: Archiv Euroregionu Praděd

Léčba podle sedláka. Představila jsem si, jak by reagoval třeba táta, kdyby si ho do parády vzal sám Priessnitz. Vždyť i obchodní ředitelka lázní Lada Malíková přiznává, že jeho metody byly poměrně drastické. Traduje se, že zde panoval velmi přísný režim ve stravování, pití i procedurách, doplněných o pracovní terapii. Klienti odklízeli sníh nebo listí, řezali a štípali dřevo, aby se zahřáli. Kdo porušil nařízení, musel lázně opustit. Nezachránil ho ani šlechtický původ. Pravdou však je, že princip střídání teplé a studené vody a jeho vynikající účinky na imunitu a zdraví člověka je nepřekonán, i wellness provozy vycházejí z toho, co kdysi vypozoroval a na lidech vyzkoušel právě slezský sedlák Vincenz Priessnitz.

balneoprovozNabijte se energií ve Velkých Losinách. Cítíte se unaveni a chybí vám energie? To bych vás poslala třeba do termálních lázní Velké Losiny. Patří mezi nejstarší a nejznámější moravské lázně. Jejich jedinečnost spočívá v charakteru přírodního léčivého zdroje – termální sirné vodě teplé 36,8 °C, která je svým složením jediná v České republice a tvoří podstatu mnoha léčebných procedur. Koupání v termálním bazénu, vířivé, perličkové a přísadové koupele přispívají k relaxaci svalstva, ohebnosti kloubů, uvolňují spasticitu končetin, pomáhají termoregulaci. Vyhlášené letní koupaliště s termální vodou už tady nenajdete, na jeho místě vyrostl velkorysý termální aquapark. Osvěžit se můžeme v devíti termálních bazénech. Je to unikátní stavba v České republice a rozhodně si ji nenechejte ujít.

Za zdravím a odpočinkem…

violka-v-solne-jeskyni_webDo zázračného podzemí Zlatých Hor. Byli jste někdy hluboko pod zemí a navíc v baru, kde jsou stoly ze žulových kamenů a stěny z břidlic? To místo je v případě Zlatých Hor 93 m pod zemským povrchem, v bývalých rudných dolech, ale sám bar je jen takovou třešinkou na dortu a využívají ho čas od času lidé toužící po nevšedním zážitku. Důlní prostory slouží hlavně pro speleoterapii. Léčí se tu malí pacienti s onemocněním dýchacích cest nebo alergici i děti s oslabenou imunitou. Speleoterapie jim umožňuje pobyt v prostředí bez jakýchkoliv prachů, pylů, alergenů či plísní. Kombinace stálé teploty a vysoké vlhkosti je pro dýchací cesty téměř zázračná. Děti si na speleoterapii hrají, cvičí, zpívají, a navíc, v době, kdy odpočívají na lůžku, hlídají jejich sny podzemní skřítci. Pokud se sem vydáte na exkurzi, z vlastní zkušenosti doporučuji na trasu po asi 1 600 m dlouhých chodbách pohodlnou obuv a teplejší oblečení, na tričko s krátkým rukávem to není. Stálá celoroční teplota se zde totiž pohybuje mezi 7–8ºC, vlhkost dosahuje 98 až 100 procent.

viola-taborakLesní bar v Horní Lipové. O netradiční samoobslužný bar na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor je mezi turisty stále větší zájem. Obětaví horalé ho pravidelně zásobují a návštěvníci se sami obslouží a peníze nechají v pokladničce. Tuto raritu najdete v údolí přítoku potoka Vápenný. Na nápad přišel a o bar se stará revírník Ing. Václav Pavlíček.
Lesní bar v Horní Lipové. „Pane Vašku, děkuji ještě jednou. Ve vašem Lesním baru jsem byl už třikrát a vodím sem i své kamarády z Německa. Vždycky si dáme pivo nebo báječnou ořechovici…“ I takové vzkazy čtu občas na internetu pro Václava Pavlíčka, který občerstvovací zastávky na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor pravidelně zásobuje. Obdivuhodné je, že ačkoliv zákazníky – tedy turisty a cyklisty nikdo neobsluhuje a nekontroluje, za kávu, čaj, sušenky nebo jiné občerstvení do pokladničky zaplatí. A kde tři občerstvovací zastávky, o něž se stará myslivecká společnost Obří skály, najdete? To je jednoduché – Lesní bar je v údolí přítoku potoka Vápenný. Do Horního musíte ujít ještě dalších 800 m směrem k vrcholu Smrku. Za to jste odměněni nádhernou panoramatickou vyhlídkou na horské pásmo Šeráku, Keprníku, Vozky a Rejvízu. Za třetí bar je považováno posezení u Fořtova smrku v údolí Jesenného potoka.

Pivní lázně v Malé Morávce. Snem každého muže, tedy mého taťky určitě, je koupat se aspoň jednou v životě v pivu. Bez ohledu, zda je venku třeskutý mráz, nebo svítí žhavé sluníčko. Teď už si může splnit svůj sen, akorát musí zajet do Malé Morávky do Horského hotelu Brans. Hlavní složkou pivní lázně je voda o teplotě 37-38°C, obohacená přísadami, ze kterých se vaří pivo, jako jsou kvasnice, chmel, sladový šrot.

K pivní lázni přidejte doušek piva. Foto: MTA

K pivní lázni přidejte doušek piva. Foto: MTA

 

wellnessNedávno jsem slyšela slovo, kterému jsem nerozuměla. Kneippovat. Mohla jsem se sice podívat na internet, ale zeptala jsem se mámy. Řekla mi, že kneippování je vlastně způsob sprchování nebo zchlazování částí těla studenou vodou a má za cíl prokrvit organismus, prohřát ho, nabudit správné fungování orgánů. Doporučuje se postupovat od chodidel výše a každou část těla po zchlazení protřít froté ručníkem, až se pořádně prohřeje. Je to svým způsobem otužování, kdo chce, může takto kneippovat doma ve sprše, ale také venku. Kneippovadlo v podobě bazénku vybudovali před časem v Karlovicích na ploše poblíž školy. To ve Vrbně v areálu volnočasových aktivit Černá Opava funguje kneippovadlo jako kamenný kanál, jímž protéká neustále studená čistá voda ze stejnojmenné říčky. Kdo navštívil balneopark Vincenze Priessnitze v Jeseníku, jistě mi dá za pravdu, že se tu kneippuje náramně. Moje máma má však svou metodu: brzy ráno, když je venku ještě „čerstvo“ a na trávě se třpytí ranní rosa, jde pověsit na sušák vyprané prádlo. Zuje pantofle a bosýma nohama courá ve studené mokré trávě. Než pověsí košile a další prádlo, uplyne čtvrthodinka, a to je tak akorát pro její přírodní kneippování. Říká, že se po něm cítí báječně a svěže, taky nezná otoky nohou, netrápí ji křečové žíly. Tak to zkuste taky, tedy pokud nejste zrovna někde ve městě na sídlišti, kde se venčí pejsci…


Vitální svět v Branné.
Na uvolnění a regeneraci organismu tady doporučují Příboj moci nebo Nebeské slzy, když vás zlobí průdušky, bylinnou saunu s mátou, heřmánkem nebo meduňkou. Potřebujete-li prokrvit studené nohy, vyzkoušíte určitě Kneippovy džbery, jež stimulují krevní oběh a kdo preferuje parní lázně, dopřeje si Kouzlo mlhy a po něm Studnu pohanů nebo si dá Druidský šok. Vyjmenovala jsem pro vás jen některé z procedur, jež poskytuje Relax centrum Kolštejn v Branné. Originální, že? V tomto vitálním světě používají různé relaxační metody, které by nás měly znovu postavit na nohy. Dokonce tu mají i wellness čajovnu s několika druhy lektvarů pro krásu i vitalitu a pro posílení mozkové činnosti nebo pro uklidnění.

Relaxujte aktivně

Do bruntálského Wellness centra. S kamarádkami zde rády svištíme stometrovým krytým tobogánem nebo plaveme v „divoké řece“, kde podvodní trysky způsobují permanentní pohyb vody. Oblíbená je taky vířivka – dvojice vířivých kruhových bazénů, s teplotou vody 33 stupňů Celsia, s masážními lavicemi se vzduchovými a masážními tryskami. To nám vyhovuje. Pro nejmenší plavce je v bruntálském Wellness centru vyhrazen samostatný dětský bazének se skluzavkou a vodním hříbkem a hodně sportovně založení návštěvníci si mohou zaplavat v klasickém 25metrovém bazénu s dráhami pro kondiční plavání. Součástí areálu je parní sauna, oddělená zvlášť pro muže a pro ženy.

Wellness centrum v Bruntále. Foto: Archiv Euroregion Praděd

Pokud jste právě na Krnovsku nebo Rýmařovsku a netrváte na těch největších lákadlech aquaparků, příjemně se osvěžíte i na dalších místech. Třeba městské lázně v Krnově mají „pětadvacítku“, plavecký bazén dlouhý 25 metrů s šesti drahami, také saunu, solárium, solnou jeskyni, prostor pro rehabilitace a masáže. V červenci a srpnu jsou ovšem uzavřeny, v tom čase si lidé raději dopřávají plavání i se sluněním hezky venku.

Pro děti je voda obrovským lákadlem. Foto: Archiv Euroregionu Praděd

Rýmařovské Aquacentrum Slunce je prostorově menší, ale to mnozí považují za výhodu. Je tady bazén s protiproudem, dětské brouzdaliště, finská sauna, horká pára, whirlpool vana, perličková lázeň, odpočívárna i bar.

Na ryby s povolenkou

Když jsem onehdy v létě rozložila na břehu Slezské Harty deku, že se budu opalovat, zaslechla jsem odvedle mrzutý hlas jednoho pána. Durdil se na sebe, že si na dovolenou nevzal svou rybářskou výbavičku, tohle vylehávání pro něj nic není a jen se tu nudí. Nedalo mi to, a tak jsem na něj zavolala, že by si možná tyhle potřeby mohl půjčit, ale chytat že smí leda, pokud je členem ČRS a MRS a má platnou územní, celosvazovou nebo celorepublikovou povolenku. Je to možná trochu složité, ale pokud se teprve do Jeseníků chystáte, přibalte vše potřebné. Třeba budete mít štěstí a ulovíte kapra, štiku, candáta, okouna, úhoře nebo dokonce sumce! Slezská Harta je totiž mezi rybáři skutečně vyhlášená.

Klikněte pro zobrazení původního (velkého) obrázku

s rybouRekreační rybaření pro radost. Pro povolenku zamiřte do Rybářského domu, nachází se na úpatí sopky Velký Roudný, zhruba jeden kilometr od vody. Vlastníci státního rybářského lístku si tu mohou koupit povolenku i pro nečleny, a to na dohodnutou dobu. Nabízí se tady také možnost nechat si úlovek zamrazit, ale rybu si můžete ugrilovat také na venkovním ohništi. Tohle nesmíte udělat na břehu nádrže, tam je rozdělávání ohně totiž přísně zakázáno. Oblíbené je ale též rybaření na pstruhových vodách, třeba na řece Moravici, v Podolském a Kočovském potoce a dalších okolních revírech. Rybáři vám jistě kolegiálně poradí, kam za úlovkem vyrazit. A my ostatní, kteří nejsme a nikdy rybáři nebudeme, můžeme své štěstí pokoušet v Pstruhařství Tylov na Rýmařovsku nebo na Rybářské baště v místní části Vrbna pod Pradědem Mnichově. Tam je úspěch jistý, loví se přímo v sádkách.

Pozvánka do kina

viola-telefonKdyž budete chtít potěšit duši, nebo nechcete přijít o premiéru zajímavého filmu, doporučila bych vám dvě kina. Jedno je v Krnově a druhé v Bruntále. To bruntálské se zapsalo do paměti lidí neuvěřitelnou událostí 13. září 2007, kdy se do hlavního sálu propadla část střechy. Vinou ucpaných kanálů pro svod dešťové vody se totiž na střeše nahromadila voda a střecha její tíhu neudržela. Naštěstí bylo kino bez lidí a pak prošlo rychlou nákladnou rekonstrukcí, která přinesla divákům jen a jen kvalitnější filmové zážitky. Poslední investicí je z konce roku 2011 digitalizace kina.

Jako třetí kino na Moravě a ve Slezsku. Digitalizace kina v Bruntále s využitím nejvyššího technologického standardu 4K s vysokým rozlišením zařadila tento malý filmový ráj mezi desítku kin v republice, přitom na Moravě a ve Slezsku měla tuto špičkovou technologii zatím pouze kina v Bohumíně a Olomouci. Bruntálské kino má dva promítací sály a komfortní prostředí pro diváky. Od roku 2015 zavedlo Bio Senior, v rámci kterého promítá minimálně jednou měsíčně filmy za výhodnější cenu.

Za filmovou raritou do Krnova. Krnovské kino Mír je údajně jediné v zemích Visegrádské čtyřky, které disponuje provozuschopnou technickou základnou pro promítání filmů ze 70milimetrového pásu. Kino je kompletně digitalizováno včetně projekcí ve formátu 3D a láká diváky také úžasným pohodlím, kterého dosáhlo razantním snížením počtu sedadel z 545 na dnešních 322. Když jste v kině po celodenním výšlapu do hor, takové pohodlí oceníte. Děda žertuje, že v tak pohodlném křesle se bude parádně poklimbávat, tedy kdyby na filmovém plátně zrovna běžely hodně nudné pasáže. To by ale vedoucí kina Pavel Tomešek rád neviděl, protože se snaží vybírat špičkové filmy.

Letní kina jsou stále větší vzácností, přesto máte stále šancí, zvláště v čase hlavních prázdnin a dovolených. Naštěstí se totiž objevila letní putovní kina, která jezdí po našem regionu a přináší lidem krásné filmové zážitky…

biograf Laska

Jedním z putovních letních kin je biograf Láska. Promítá na filmovém plátně o rozměru 10 x 5 metrů v nafukovacím rámu. Foto: Biograf Láska

Mít tak křídla…

Nejhezčí výhled je z letadla. Vidět celý Hrubý Jeseník z ptačí perspektivy, to je panečku zážitek! Aeroklub Krnov od dubna do září o sobotách, nedělích a státních svátcích pořádá vyhlídkové lety na motorových letounech, motorových kluzácích a větroních. Letěla jsem se zkušeným pilotem Leopoldem Sedláčkem, který mi ukázal Jeseníky tak, jak jsem je znala jen z pohlednic a internetu. Pozorovala jsem plachetnice na Slezské Hartě, kroužila kolem televizního vysílače Praděd a žasla nad Okem Jeseníků, což je vskutku výstižný název pro přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně. Ve vzduchu
je to prostě nádhera. Vyhlídkové lety si dopředu zamluvte telefonicky nebo přes internet. Zatímco pilot motorového kluzáku nebo větroně může vzít do kabiny jen jednoho pasažéra, motorový letoun sveze tři osoby a samozřejmě pilota. Další aerokluby k radosti turistů fungují také v Jeseníku a Šumperku.

Pohled z letadla je famózním zážitkem. Foto: Archiv Euroregionu Praděd

 

Za osvěžujícím douškem do Zátora. Chválím Zátor, kde vzorně pečují o místní pramen oblíbené minerálky. Když jsem obcí nedávno projížděla, na parkovišti pod kostelem stál autobus a rekreanti si postupně nabírali do malých demižónků kyselku s obsahem volného kysličníku uhličitého (CO2), železa, vápníku, hořčíku, síranů a dalších příměsí. Je velký rozdíl, když se napijete jemně perlivé minerálky z pet láhve nebo čerstvé přímo z pramene. Chladivou zátorskou kyselku můžete načerpat i v zimě, pokud neklesne teplota pod mínus pět stupňů Celsia. To pak měděný kohoutek nadlouho vyschne.

Pavilon s kyselkou najdete v obci Zátor snadno. Foto: MTA

Pavilon s kyselkou najdete v obci Zátor snadno. Foto: MTA