Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Soutěže pod drobnohledem

První turistické známky s Habsburgwarte mají své majitele

„O speciální turistickou známku s vyobrazením původní rozhledny na Pradědu je zájem. I když do hry Brány Jeseníků na Rýmařovsku se zatím zapojili hlavně ti, pro které tato známka představuje sběratelskou raritu. Zatím však nikdo neměl štěstí a nevybral si známku s číslem spojeným s některou z odměn,“ uvedla Růžen Zapletalová z rýmařovského muzea, pod které spadá zdejší informační centrum.
Odměny jsou přitom velmi lákavé. Získat je možné víkendový pobyt v Nedělní škole řemesel Stránské pro dvě osoby včetně snídaně. Na odměněné čeká kontakt se zvířaty a kurz jednoho z nabízených řemesel. Třeba se naučit spřádal vlnu na kolovrátku nebo si upéct chléb v cihlové peci. Prožít víkend je možné i v rýmařovském hotelu Slunce nebo si vychutnat wellness s degustační pětichodovou večeří v neobarokní Ville Regenhart nedaleko Jeseníku. Mezi odměnami jsou i vstupenky do rýmařovského muzea, zámku v Bruntále na věž krnovské radnice nebo hrad Sovinec. K mimořádným odměnám pak určitě patří pět desítek živé vody Schaumannovky z Karlovic.

Vnitřní monumentální dřevěné schodiště Villy Regenhart. Foto: http://villaregenhart.cz/images/schodiste.jpg

Podle Růženy Zapletalové se letos účastníkům velmi líbily vybrané turistické cíle. Velmi je překvapila tvorba art brut výtvarnice a básnířky Marie Kodovské. S jejími obrazy se je možné seznámit na výstavě umístěné v rodinném domě, kde tato zajímavá umělkyně prožila většinu svého tvůrčího života. „Zajímala je také expozice Dějiny textilnictví v objektu Hedvy Český brokát. Zde obdivovali původní prvorepublikové zařízení prodejny kravat, které sem bylo nedávno převezeno z Prahy. V současnosti patří ke kulturním památkám.“ Nadšeni pak byli z expozice turistických známek v Rýmařově-Janovicích. Mnozí totiž ani netušili, že právě tady se turistické známky už dvě desetiletí vyrábějí.
První známky ze speciální edice rozdali také v Městském informačním centru v Bruntále. I tady soutěžící absolvovali prohlídku čtyř atraktivit. A jelikož je letošní hra zaměřená i ke stému výročí vzniku Československa, patří k cílům výstava v bruntálském zámku Mezi orlem a orlicí. Obdivovat je možné skvostnou architekturu Gabrielova měšťanského domu či Poutní kostel Panny Marie Pomocné z poloviny 18. století na vrcholku Uhlířského vrchu. Na výlet kolem Slezské Harty láká vápenná pec v Razové.

Za sbírkami velmistrů Řádu německých rytířů

Znáte pohádky Císař a tambor či Zlatník Ondra? Pokud se chcete seznámit se zámkem, kde se točily, pak zamiřte do Bruntálu. Na rozdíl od jiných zámků v České republice má ten bruntálský netradiční dispozici ve tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží. Současná podoba je výsledkem pěti století historického a stavebního vývoje.

Malby připomínající posezení v altánku daly název zahradnímu salonku. Foto: Archiv Zámek Bruntál

Z původně pozdněgotického hradu z 15. století, později renesančně přebudovaného a rozšířeného, na sklonku 18. století byl barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován. Zámecká expozice s původním mobiliářem a cennými nástěnnými rokokovými malbami patří k nejvýznamnějším svého druhu ve Slezsku. Vedle portrétů významných osobností 17. a 18. století, jako Ludvíka XIV., Filipa V. Španělského, císařovny Alžběty Kristiny, uvidíte obrazy Únos Evropy holandského mistra A. Hondia z 2. poloviny 17. století a Kytice francouzského malíře Francoise Bouchera (1703 – 1770). Největší sál vznikl při poslední přestavbě zámku v letech 1766 – 1769. Tvoří hlavní reprezentační prostor. Z původní rokokové výmalby se dochovaly dva freskové obrazy krajin. Nechybí orientální salonek či lovecká zbrojnice, vybudovaná koncem 19.století arcivévodou Evženem z jeho soukromých sbírek. Vedle palných i sečných zbraní a prachovnic jsou zde umístěny i lovecké trofeje. Knihovna ukrývá 20 tisíc svazků.

Pohled do lovecké zbrojnice. Foto: Archiv Zámek Bruntál

V zámecké obrazárně se seznámíte se vzácnými díly italských, holandských, německých i jiných mistrů. Mezi autory naleznete Francecsa da Ponteho, Jana Kryštofa Handkeho, Cornelia Norberta Gysbrechtse, Davida Ryckaerta, Faistenbergera, pokračovatele Alessandra Alloriho či Tiziana a další. V sálech nejstarší části zámku, tzv. Starého paláce, je instalována muzejní expozice o přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností bruntálského regionu.
Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem salla tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. Vstupenku pro dvě osoby můžete získat jako odměnu, pokud se zapojíte do hry Brány Jeseníků. (27.6.2018)

Krásy České republiky v muzeu turistických známek

Kulaté, dřevěné, vypalované plakety, které jsou suvenýrem a zároveň potvrzením o dosažení turisticky atraktivního místa, si mnozí vozí ze svých toulek po České republice. Ti hravější doslova propadli sběratelské vášni. Na turistických známkách najdete hřebeny hor, toky splavných řek, mapují hrady, zámky, přírodní i technické památky, historická města, zpřístupněné jeskyně, zoologické zahrady a mnoho dalších zajímavých míst.
Návrh pro každou dělá grafik ručně, na razidlech pracují kovorytci a známky vypalují razicí stroje. Každá známka má své číslo. Jejich seznam i mapu míst najdou zájemci na internetových stránkách. Kromě toho vznikají výroční známky jako upomínky na konkrétní akce a speciální edice. Sběratelé, kteří nasbírají známky s deseti po sobě jdoucími čísly, mohou získat speciální prémiovou známku. Motiv úplně první vyrobené známky nemohl být pro zakladatele firmy a dva jesenické patrioty Ladislava Šína a Davida Holuba žádný jiný než hora Praděd. A ta zůstala nejžádanější, v těsném závěsu je Sněžka.

Habsburgwarte

Turistická známka, kterou můžete získat zdarma.

V současné době jsou turisticky nejatraktivnější místa Česka již pokrytá. O zařazení dalších se vždy hlasuje, protože si musí známku zasloužit. To znamená, že i třeba za 100 let k němu budou mířit turisté kvůli přírodní kráse, historické hodnotě nebo jiné nekomerční atraktivitě. Málokdo však ví, že turistické známky se už dvě desítky let vyrábějí v Janovicích u Rýmařova. Seznámit se s těmi vydanými můžete ve zdejším infocentru a Muzeu turistických známek, což je i jeden z cílů naší letní hry na Rýmařovsku. Získat tak můžete speciální turistickou známku z původní rozhlednou na Pradědu.

Informační centrum a Muzeum turistických známek. Foto: Archiv IC a MTZ

Venkovní muzeum turistických známek má podobu čínské císařské cesty. Upravený chodníček lemovaný zastřešenými vitrínami vede na kopec, na kterém stojí odpočinkový altánek. Procházka kolem vitrín je malou cestou kolem celé naší země. Je v nich totiž umístěno všech téměř dva a půl tisíce turistických známek. Několik vitrín v janovické venkovní expozici je ještě volných. A to je dobře. Krásných míst, která na svou známku teprve čekají, je v České republice ještě spousta. (27.6.2018)

Pro živou vodu zajeďte do Karlovic

Počátkem 20. století se sem jezdily léčit stovky lidí se srdečními, oběhovými a nervovými chorobami. Za zdravím sem jezdily slavné osobnosti z Vídně. Lázně, které vznikly už za císaře Františka Josefa, prosperovaly rovněž v době vzniku Československa a jejich hosté si domů odváželi také zdejší léčivou vodu. Bývalé lázně se nacházely v Karlovicích asi pět kilometrů od Vrbna pod Pradědem.
Nyní v historickém objektu sídlí Penzion Schaumannův Dvůr s vynikajícím zdrojem vody. Jde o kojeneckou vodu z chráněného pramene, takzvanou živou vodu. Aby mohla být takto označována, musí splňovat určitá kritéria. Především je přírodně zásaditá stejně jako lidská krev a má vyvážený obsah minerálů, což způsobuje její dlouhodobou čerstvost. Jeví se jako stále chlazená a osvěžující, aniž by byla uschována v chladničce. Schaumannovka, která nese jméno po současném majiteli penzionu, vyvěrá z hloubky 42 metrů a to z pátého patra podzemních vod. Řadí se tak ke staletým vodám a to znamená, že napršela před sto až sto padesáti lety.

Bývalý objekt lázní. Foto: Archiv Lesy ČR

„Voda tvoří přibližně sedmdesát procent tělesných tekutin v našem organismu. Je důležitým prvkem pro zachování zdraví člověka. Její živost se pak stanovuje pomocí stupnice pH. A pH Schaumannovky je 7,45, což je slabě zásaditá voda a splňuje tak kritéria živosti vod,“ říká Kamil Schaumann. A dodává, že existuje nejméně dvanáct důvodů, proč tuto životodárnou tekutinu pít. Dokáže totiž nastartovat organismus, předcházet kardiovaskulárním nemocem, cukrovce, snižuje cholesterol i bolesti hlavy a člověk, který ji pije, je také veselejší!
Pokud se zapojíte do naší hry Brány Jeseníků, pak, pokud splníte všechny podmínky a získáte jedinečnou turistickou známku s původní rozhlednou na Pradědu, můžete si při troše štěstí odnést také 50 lahví tohoto mimořádně kvalitního nápoje. (25.6.2018)

 

Za technickou památkou okolo Slezské Harty

Okolí přehrady Slezská Harta ukrývá nejednu zajímavost. Navštívit můžete rozhlednu na vyhlaslé sopce Velký Roudný nebo se vydat po naučné stezce k přírodní památce razovské tufity, které jsou v Evropě zcela ojedinělé. Tufity připomínají dávnou sopečnou činnost v Nízkém Jeseníku a v Razové se těžily od středověku. Z razovského lomu putovaly prý až do Vídně. Najdete je taky na nádvoří zámku v Bruntále.
Vydat se můžete i po naučné stezce Zatopené osudy. Končí u břehu Slezské Harty, kde je umístěna maketa přehradní nádrže, která se dá napustit nebo vypustit. Pokud se z Razové vypravíte opačným směrem, tedy k Leskovci nad Moravicí, zavede vás naučná stezka lemující břeh Slezské Harty až k dochované technické památce, ve které se v minulosti pálilo vápno. Právě razovská vápenka je jedním z vybraných cílů naší hry Branou Jeseníků na Bruntálsko.
Jde o šachtovou pec na pálení vápence. Ten se v této lokalitě těžil zřejmě po staletí a používal se pro stavební účely i k bělení prádla. Vápenec sloužil také pro železnou huť v Roudnu a těžil se v lomech vpravo i vlevo od pece. Podle velikosti vápencových čoček lze předpokládat těžbu trvající po několik staletí, vápenných pecí zde muselo postupně stát několik. Doba vzniku poslední je doložena úředním povolením k otevření lomu a pálenice (pec na pálení vápence) z roku 1912. (24.6.2018)

Úřední povolení k otevření lomu i postavení pece. Foto: Archiv Klubu za starý Bruntál

Válcovitá stavba, připomínající miniaturní hradní věž, je vystavěna z různých druhů hrubého lomového kamene, od žulových a znělcových balvanů, až po tufové a tufitové kvádry. Vnitřní stěna byla vyzděna vysoce pálenými cihlami. Horní část stavby obepíná mohutná ocelová obruč, která může pocházet z bývalé huti pod Roudnem. Je vysoká 260 až 270 cm, vnitřní průměr činí cca 200 cm, stěny z kamene mají tloušťku 106 cm, šířka stavby je 412 cm. Kusy vápence o velikosti asi 30 cm se vkládaly shora tak, aby celým prostorem mohl pronikat žár z topeniště.

Vápenná pec nedaleko Razové. Foto: Archiv Klubu za starý Bruntál

Zpočátku se rozdělal menší oheň na vysušení vápence, aby hornina nepukala, pak se zvyšoval žár a pálilo se tak dlouho, až ustal hustý dým a začaly vyletovat jiskry. V Razové se zřejmě topilo dřevem. Nejdříve se přikládala buková polena s vysokou výhřevností, poté se přidávalo i měkké palivo. Kusové pálené vápno se rozbíjelo špičáky a nabíralo do dřevěných, později plechových nádob (kastlů) a sypalo se do povozů. V roce 2001 pec opravili členové Klubu Za starý Bruntál a zpřístupnil ji veřejnosti. Protože pozemek patří Lesům České republiky, nechala Lesní správa Bruntál nad starou vápenkou postavit zastřešení. (24. 6. 2018)

 Poznejte Krnov na koloběžce

Způsobů, jak poznávat Krnov a jeho okolí, je mnoho. Po památkách nebo za přírodními zajímavostmi můžete vyrazit pěšky, na kole, autem a také na koloběžce. Že ji nevlastníte, nevadí, můžete si ji půjčit v turistickém informačním centru (TIC) na Hlavním náměstí. A pokud budete mít štěstí v naši soutěži Brány Jeseníků, pak mezi cenami je i poukaz na půjčení dvou koloběžek.

Poukaz na půjčení dvou koloběžek získáte v TIC Krnov. Foto: Archiv TIC Krnov

Objet si tak můžete rozhledny v okolí, které jsou na Cvilíně, Ježníku nebo v Úvalně. Zde najdete i muzeum Hanse Kudlicha, který v roce 1848 podal návrh na úplné zrušení poddanství a roboty. Na stálé výstavě panenek, kočárků a hraček, která je k vidění v suterénních prostorách kavárny Villa Cafe v Zacpalově ulici, zase uvidíte, s čím si hrály vaše maminky či babičky. Jde o celoživotní sbírku Miroslavy Vroblové. „Moje sbírka čítá takřka tisíc kusů panenek, kočárků, pokojíčků, hraček a dalších doplňků. Jedna část výstavy je stálá, druhé části pod názvem Babička si hraje návštěvníci najdou vždycky něco nového,“ říká sběratelka.
Novinkou letošní sezony je aplikace Krnovem na koloběžce. „Tu si mohou lidé stáhnout z webu play.google.com. Aplikace má dvě obtížnosti, pro děti a dospělé, a nabízí tři trasy dlouhé dva, deset a čtyřicet kilometrů. Uživatele provede po památkách a zajímavých místech v Krnově a okolí,“ řekla Zuzana Pavlusová z krnovského městského úřadu.

Zajet lze i na zříceninu Šelenburgu. Foto: Archiv EUR Praděd

Koloběžkáři mohou využít nabídku provozovatele výletních vlaků na osoblažské úzkokolejce – společnosti Slezské zemské dráhy. Ta má dohodu s městem Krnovem o bezplatné přepravě koloběžek zapůjčených v TIC Krnov. Prozkoumat tak můžete zámky, třeba v Slezských Rudolticích, kde je původní mobiliář kapličky v Koberně i archeologické nálezy Krnovska. Zajímavé jsou výstavy Když řinčí zbraně nebo Medaile 20 století. Rozhodně si nenechte ujít výstavu paličkované krajky a zajímavý výklad k ní.
Pracovníci TIC koloběžky půjčují po složení vratné kauce ve výši 500 korun a předložení občanského průkazu, případně jiného dokladu totožnosti. Půjčit bezplatně si lze také přilbu, zámek na koloběžku a případně i osvětlení. (23.6.2018)

Hrajte o vstupenku na pohádkový Sovinec

Tajemný a majestátní hrad Sovinec se vypíná na skalním výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Založili ho začátkem 14. století bratři Pavel a Vok z rodu Hrutoviců, kteří si začali říkat páni ze Sovince. V průběhu husitských válek byl Sovinec důležitou husitskou pevností.

Čtvrtá hradní brána. Foto: Archiv hradu Sovinec

Po bělohorské porážce získal hrad Řád německých rytířů. Pro rozsáhlé opevnění hradu dalo podnět obsazení hradu Dány roku 1626. Do roku 1643 tak vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vystavěny nové hradební zdi, příkopy a předsunutá věž. Tato stavební opatření patří k nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích.
Přes všechna tato válečná opatření byl hrad na podzim roku 1643 dobyt švédskými vojsky generála Torstensona a až do roku 1650 jim hrad sloužil jako jedna z jejich pevností. V dalších letech význam Sovince postupně upadal a po požáru v roce 1784 došlo jen k nejnutnějším opravám. Ve 40. letech 19. století měl zde své sídlo řádový seminář a od roku 1867 tu byla lesnická škola. V roce 1904 byl posledními stavebními úpravami hrad změněn na letní sídlo velmistra Řádu německých rytířů. V průběhu 2. světové války se hrad stal vězením francouzských důstojníků a základnou jednotky SS. Koncem války v roce 1945 hrad opět vyhořel. V roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce a v současnosti je hradní komplex postupně obnovován a rekonstruován.

Na hradě se konají nejrůznější akce. Foto: Archiv hradu Sovinec

Prohlídkový okruh vás provede 1. až 5. nádvořím a trasa vede dále na Horní hrad, který je nejstarší částí Sovince, s vyhlídkovou věží. Výstavní expozice se nacházejí v jednotlivých historických objektech, k nimž náleží hradní palác, brána, purkrabství a konírny. V bývalých konírnách uvidíte expozice Lesnické školy na Sovinci a výstavu drobností z historie hradu. V purkrabství se nacházejí expozice archeologie, cínu a zbraní, ve sklepení je mučírna. V jeskyni pod Horním hradem na 5. nádvoří se skrývá expozice vinného sklepa a v gotickém sklepení pod 5. nádvořím jsou další výstavní prostory.
Právě 5. nádvoří je nejstrašidelnějším místem. Zjevuje se tu šedý skřítek, spatřena tu byla bílá paní i žena v černém hávu. Přímo naproti hradu je zase Soví skála, kde pod jedním z mechem porostlých balvanů je ukryt vchod do jeskyně, v níž žil Soví král. Pověst vypráví, že tento, ve dne mládenec s moudrým sovím pohledem a smutkem v duši, byl v noci zaklet do podoby velkého výra, který žalostně kroužil nad jedním z kamenů, z něhož vystupoval obrys dívčí podoby. Její tvář namaloval štětec svázaný z měsíčních paprsků sám nebeský vládce noci. To, že kdysi vstoupil takový smutek do kamenných stěn Soví skály, měla na svědomí zlá čarodějnice Durma, když proklela toho, kdo nechtěl opětovat její náklonnost.

Pohled na hrad ze Soví skály. Foto: Archiv hrad Sovinec

Jednoho dne se vydala dívka z Jiříkova do sovineckých lesů a zastavila se pod Soví skálou. Usedla na velký kámen a najednou před ní začalo kroužit malé kropenaté peříčko, které dívku lákalo, aby je následovala. Když peříčko zmizelo, dívka spatřila nad sebou ve skalní stěně velký otvor. V jeskyni uviděla spícího Sovího krále. V lidské podobě nehnutě ležel na nízkém lůžku. Dívka jej pohladila po hlavě a mladík se probudil. Krásná tvář z jeho měsíčního obrazu se stala skutečností! Ti dva spolu dlouhá léta žili ve skalní jeskyni, Soví král však nebyl svého prokletí nikdy zbaven. Mnozí lidé za noci vídávali, jak z jeskyně vychází mladá dívka s velkým výrem na rameni. Jejich příběh lásky byl znám široko daleko a nebyl zapomenut, protože Soví král a jeho milovaná zemřeli jen na chvíli. Jejich láska přetrvala věky a přízraky jejich těl se dodnes objevují na svahu Soví skály, kde spolu s měsíčním štětcem malují po kamenech roztodivné tvary. Na Soví skálu dojdete po modré značce. Vstupenka na romantický hrad je jednou z cen naší hry. (20.6.2018)

Arcivévoda chtěl kostel rozstřílet

Monumentální empírovou architekturu neobyčejně čistého prostorového i tvarového řešení představuje kostel sv. Archanděla Michaela ve Vrbně pod Pradědem. Původně zde stávala kaple sv. Michala, kterou v roce 1626 zničili protestanti. Na příkaz místodržícího Georga Wilhema von Elkerhausena byl v letech 1634-1637 postaven renesanční farní kostel sv. Michala. Jak rostl počet obyvatel, přestal svatostánek vyhovovat.

Kostel je dominantou náměstí ve Vrbně pod Pradědem. Foto: Archiv MÚ Vrbno p. Pradědem

V roce 1837 bylo rozhodnuto o stavbě nového. Slavnostního položení základního kamene o rok později se zúčastnil i velmistr Řádu německých rytířů, arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este. Kostel stavěl arcivévodův architekt Maxmilián Wilsch z Bruntálu. Jako stavitel je uváděn krnovský podnikatel Karl Latzel a jako tesař Johann Peschel z Rýžoviště. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1844, ovládl nejen prostor náměstí, ale i panoramatický pohled na město. Jeho výstavba se však neobešla bez vážných komplikací. Při budování nejvyššího patra věže se ve zdivu objevily praskliny, věž se téměř odtrhla od lodi a stavbě hrozilo zřícení. Ukázalo se, že podklad nemá potřebné statistické vlastnosti, a také stavební práce nebyly provedeny v náležité kvalitě. Plenty lícového zdiva byly vyvázány ze špatně vypálených cihel a kvalitní lité jádro nahrazovala směs úlomků a rumoviska ze starého kostela. Vnitřní pilíře, zesilující zdiva, byly prý ponechány duté. Viníkem byl zřejmě architekt Wilsch. Arcivévoda Maxmilián při své návštěvě Vrbna v létě 1843 místo hotové novostavby nalezl ruinu. Napřed ji chtěl nechat rozstřílet děly, ale pak přikázal stáhnout stavbu železnými obručemi a trhliny ve zdivu a klenbě zacelit. V roce 1844 bylo do věže umístěno pět zvonů. Postranní oltáře a křížová cesta pocházejí z roku 1845. Obrazy Neposkvrněné početí, Snímání z kříže, Poslední soud a Růžencovou Madonu na objednávku místního továrníka Grohmanna namaloval Rudolf Templer. Zajímavostí je hlavní oltář ve tvaru antického chrámu, který je umístěn netradičně na západní straně. Po stranách klečí cherubové. V rozích presbytáře stojí sochy sv. Petra a Pavla a mezi nimi skulptura archanděla Michaela s mečem, váhami a přemoženým Satanem. Na jižní straně kostela se nachází dřevěný misijní kříž. Před kostelem stojí empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí ve spojení s novým materiálem, litinou.

Reliéf na kostele. Foto: Archiv MÚ Vrbno p. Pradědem

Kostelní lavice jsou dílem stolaře Johanna Rupricha, jenž je rovněž autorem vyřezávaných částí všech tří oltářů. V roce 1901 byl kostel, dosud bíle malovaný, vymalován opavským malířem Paulem Assmannem. Na vnější jižní straně kostela je umístěna kamenná plastika z roku 1925 připomínající občany Vrbna, kteří padli v první světové válce. Jeho reliéfní podobu vytvořil buď supíkovický sochař Engelbert Kaps nebo sochař z Velké Kraše Josef Oboth. Právě tento reliéf je atraktivitou pro naši hru a cestou k získání pamětní turistické známky. Dokladem je selfíčko. (12.6.2018)

Klenot na náměstí Míru

Gabrielův měšťanský dům s číslem popisným 54 na náměstí Míru je nejkrásnější renesanční památkou v českém Slezsku. Zaujme volutovým štítem s piastry a slepými arkádami, což je typické pro slezskou renesanci z poloviny 16. století.
Je jedním ze čtyř cílů hry Brány Jeseníků na Bruntálsku. Najdete ho v jihozápadním rohu čtvercového náměstí nejstaršího města v Česku. Bruntál byl na město povýšen již roku 1213. Renesanční dům, zvaný Gabrielův, pochází z doby okolo roku 1600, kdy Bruntál pod vládou pánů z Vrbna zažíval svůj největší rozkvět. Gabrielův dům byl postaven jako obytný. Později, až do roku 1958, v něm sídlilo městské muzeum, nyní je zde trafika a slouží České poště.

Gabrielův dům. Foto: Archiv MIC Bruntál

I přes částečné adaptace v 18. a 19. století si zachoval svůj renesanční charakter. Jedná se o nárožní jednopatrovou budovu se sedlovou a mansardovou břidlicovou střechou nad hladkými fasádami. Mezi okny prvního patra se nachází štukový rám, ve kterém byl umístěn dokonce ještě v roce 1916 obraz sv. Antonína Paduánského. Později zde byl portrét Wenzela Franze Olbricha, starosty Bruntálu v letech 1901 – 1919, s jehož jménem je spjata výstavba vodovodního a elektrického řadu, požárních stanic, nemocnice, železnice, odborných a mateřských škol i vznik telefonní sítě. Po roce 1945 ho opětovně nahradil obraz sv. Antonína. Místnosti jsou plochostropé s trámovými stropy, v oknech jsou původní renesanční kované mříže. Na začátku 20. století dům koupil velmistr německého řádu Evžen Habsburský a daroval jej městu pro umístění městského muzea. Tehdy byl přestavěn. V interiéru bylo vybudováno schodiště vedoucí do jednotlivých pater včetně podkroví, kde byly umístěny jednotlivé expozice. Muzeum budovu využívalo do roku 1958.

Pohled na náměstí Míru. Foto: Archiv EUR Praděd

Náměstí Míru, dříve Velké, Hlavní, Masarykovo i Hitlerovo, si dodnes zachovalo své rozměry a výšku, dokonce i unikátní valounovou a kostkovou dlažbu, sloužící k sušení lnu a obilí, která je spolu se základy masných krámů skryta pod novodobou úpravou plochy z počátku 21. století. (6. 6. 2018)

Vydejte se po pastýřské stezce

Málokdo dnes ví, že trdlo či motovidlo neoznačují člověka nešiku, ale předměty, které sloužily přadlenám. Konkrétně trdlem se tloukl len a motovidlo se používalo na namotávání a měření ručně soukané příze. I takové zajímavosti a mnoho dalšího se dozvíte při návštěvě Nedělní školy řemesel ve Stránském. A zjistíte a dokonce si i vyzkoušíte, jak se předlo na kolovratu, či jak dlouhá je cesta od ostříhání ovečky k upletení svetru.

Tak to vypadá při křtu nových přírůstků. Foto: Archiv V. Křenkové

Obyvatelé Stránského se věnují celé škále dnes už pozapomenutých dovedností. Naučí vás tkát na stavu, vlnu barvit, plátno batikovat. A pokud vás zajímá drátenictví nebo umění používání bylin, pečení chleba v kamenné peci či to, jak se zpracovává mléko, i tehdy jste na správné adrese.
U nás je živo neustále. Naši hosté se účastní krmení zvířat v 8 hodin ráno. Večer v 19 hodin začíná dojení. Následně čištění koní a rozdávání dobrůtek před spaním. Kdo chce, může obyvatelům stájí vyprávět večerníček. Po celý den se u farmy pasou koně Prima vera, Garcinia a poníci Madla a Kecka. I krávy Valentýna a Boženka. Máme stádo Valašských ovcí, což je původní plemeno zařazeno do ohrožených druhů zvířat. Naše ovečky jsou bílé, ale máme i ty vzácnější černé. Unikátní jsou svou povahou. Sami můžete poznat, jak jsou neobyčejně vynalézavé,“ usmívá se Vladimíra Křenková, místopředsedkyně Občanského sdružení Stránské, které školu řemesel provozuje.

Mláďata jsou zvědavá. Je jedno zda lidská či zvířecí… Foto: Archiv V. Křenkové

Vydat se můžete po Pastýřské naučné stezce. Chov původní Valašské ovce je totiž rovněž jednou z aktivit Občanského sdružení Stránské. Při procházce se dozvíte historii plemene valašek i zajímavosti, proč mají dlouhý ocas, co nejraději konzumují a že starší ovce pomáhají mladším při porodech, proč se chovají v Jeseníkách… Stezka vede okolo farmy a tak můžete pozorovat chování malých rošťáků jehňátek, když pořádají své nekonečné hry na honěnou. Můžete vidět plemeníky a i ostatní obyvatele farmy jako koně, krávy a tele i prasátka. Zvířata jsou kontaktní tvorové a nechají se pohladit. Pro nejmenší návštěvníky je připravena pohádka, kterou jste určitě ještě nečetli. Je napsána přímo pro toto místo a jmenuje se Jak ovce Valašky do Stránského přišly. Je zpracována formou omalovánek, a tak si naučnou stezku užívají všechny věkové kategorie.

Zažít můžete i západ slunce… Foto: Archiv V. Křenkové

Stezka má kromě části poučné i praktickou. V příjemné atmosféře nového přístřešku si vyzkoušíte barvit vlnu, vyčesávat na bubnové česačce a pomocí historického stroje Vlka vlnu zpracovat. Dokonce si vyrobíte plstěnou podložku pod hrnek nebo jiné dílko z vlny těchto hrdých, krásných a skromných zvířat. A hned máte vlastnoručně připravený dárek pro někoho blízkého. Pokud správně odpovíte na kvízovou otázku, odnesete si omalovánky jako odměnu. Novinkou je bezbariérové sociální zařízení a vchod do stájí, kam se konečně dostanou také návštěvníci na invalidních vozících či jiným tělesným omezením. Pastýřova naučná stezka je přístupná denně od 10 do 17 hodin, vstupné je dobrovolné. Návštěva Nedělní školy řemesel je jedním ze čtyř cílů naší soutěže Brány Jeseníků na Rýmařovsku. Navíc pobyt na farmě můžete získat i jako odměnu. (4. 6. 2018)

Jak uhlíř Lichtensteina zachránil

Kdo ví, zda by na jihozápadně od Bruntálu na kopci zvaném Uhlířský vrch, vysokém 672 metrů nad mořem a převyšujícím město o 127 metrů, stál malebný kostel Panny Marie Pomocné, kdyby ve zdejších lesích při lovu nezabloudil místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Podle legendy ho před jistou smrtí zachránil uhlíř a tak místodržící dal z vděčnosti postavit v roce 1654 dřevěnou kapli.

Kostel na Uhlířském vrchu. Foto: Archiv EUR Praděd

Poutníky pak začala přitahovat kopie slavného obrazu Pasovské Madony s Dítětem namalovaného Lucasem Cranachem st. Proto byl v letech 1755-58 vystavěn velký poutní kostel. Autorem projektu je věhlasný krnovský štukatérský a zednický mistr, později stavitel Georg Friedrich Gans (1697–1763). Kostel nese všechny prvky barokní sakrální architektury. Je 40 metrů dlouhý a 16 metrů široký. Výška klenby dosahuje 15 metrů, věž má 30 metrů. Na počátku 20. století byly vytvořeny mozaiky s vyobrazením apoštolů sv. Petra a sv. Pavla nad postranními vstupy. A pokud si zde uděláte selfíčko, pak máte další úkol z naší hry Branou Jeseníků na Bruntálsko splněný.

Mozaika sv. Petra. Foto: Archiv EUR Praděd

Nejzajímavější a nejdominantnější součástí celého areálu poutního kostela Panny Marie Pomocné je velká lipová alej. Již při postavení dřevěné kaple byla upravena příjezdová cesta, která ale nebyla osázena stromy. To se stalo až v letech 1766–70. Alej se skládá z hlavní aleje široké 12 metrů a dvou bočních. Před kostelem byl výškový rozdíl vyřešen monumentálním kamenným schodištěm s řetězovým zábradlím upevněným do kamenných sloupků. V době procesí se před kostelem stavěly krámské boudy. Aby nerušily bohoslužby, bylo v roce 1821 vydáno nařízení, že se směly stavět v horní aleji jenom od čtvrté lípy odshora. Například v roce 1922 stálo před kostelem na straně hostince pět a na straně vikářství deset jednoduchých dřevěných stánků. V hlavní aleji bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, která se nedochovala.

Lipová alej. Foto: EUR Praděd

V letech 2004 až 2008 zhotovil bruntálský umělecký řezbář František Nedomlel novou křížovou cestu. Podstavce jsou utvořeny z různých druhů hornin z okolí, dřevěné plastiky, znázorňující výjevy z poslední Kristovy cesty, zase z různých druhů dřev, vyskytujících se v Nízkém Jeseníku. Uhlířský vrch je jednou z nejmladších sopek v České republice. Na jižní stěně bývalého lomu, v němž se těžily sopečné tufy, se daří teplomilným druhům rostlin, které jsou ve zdejším klimatu velmi vzácné. (3.6.2018)

 

Kde se kuly kosy

Zajímavou technickou památku představuje bývalá kosárna v Karlovicích ve Slezsku. Letopočet 1600 na malovaném střešním kabřinci udává rok, kdy byla budova postavena. Roubený patrový dům byl do dnešní podoby upraven v letech 1754 a 1922. A je jedním z cílů hry Brány Jeseníků na Vrbensku.

Kosárna je ojedinělou ukázkou typické slezské architektury v Jeseníkách. Foto: Archiv EUR Praděd

Dům je úzce spjat se železářskou historií obce. V místech dnešních Karlovic existovala už v druhé polovině 16. století ves s hamry, která zanikla v průběhu třicetileté války. Nynější Karlovice vznikly počátkem 18. století, kdy krnovský kníže Karel z Lichtenštejna obnovil hamry na zpracování železné rudy. V době trvání hamrů (1645-1725) patřil objekt ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl i drát a nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil až do roku 1812. Ke konci 19. století byl objekt upraven k bydlení, takže tu například v roce 1921 bydlely rodiny koláře, dělníka na pile a kočího.
Dnes zde sídlí pobočka bruntálského muzea a prohlédnout si můžete výstavy dokumentující venkovské bydlení a dějiny lesnictví. Expozice bydlení je rekonstrukcí domácnosti lesníka vybavená mobiliářem z 1.poloviny 20.století. V přízemí je byt – výměnek, skládající se z ložnice a obývacího pokoje, v 1. patře pánský myslivecký pokoj s pracovnou a kuchyně. Ve 2. patře je instalována lesnická expozice o pěstování a ochraně i těžbě lesa a myslivosti od minulosti do současnosti. Je obohacena o historii lesnictví a díla umělců inspirovaných Jeseníky.. Ve stodole je vystaveno zemědělského nářadí a náčiní, názorně doplňující představu o životě a práci na vesnici v minulosti. Grafiky Rudolfa Tamma (1908 – 1943) zachycují staré slezské stavby jesenických vesnic.

Z expozice bydlení lesníka. Foto: Archiv EUR Praděd

Bývalá kosárna v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělá. Představuje patrovou budovu, v přízemí zděnou a podsklepenou, v patře hrázděnou s dřevěnou pavlačí po celém obvodu, vysokou střechou krytou šindelem, bedněným štítem. Trojdílná dispozice přízemí odpovídá tradičnímu jesenickému domu. K hlavní budově patřily objekty hamrů, kaplička, dřevěný mlýn (po požáru nahrazen patrovým zděným strojním mlýnem na druhé straně náhonu) a dřevěné stáje. Kolem domu je louka a ovocnářská a zelinářská zahrada. Jedná se o jediný zachovaný objekt pro oblast kdysi typické architektury.
Před muzeem se nachází Francisova kašnová turbína s kolenovou savkou, která pracovala v náhonu u muzea v první polovině 20. století. Unikátní jsou hraniční kameny ze 17. století z polesí Karlovice. Jsou dokladem popisu a označení hranic Bruntálského panství, které bylo zahájeno v době sporů o vlastnictví vytěženého dříví při hranicích se sousedním Vratislavským biskupstvím v roce 1661. (2. 6. 2018)

Užijte si prvorepublikové léto s parou

Návrat do starých časů zažijí cestující úzkorozchodnou dráhou Osoblažkou z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy na Krnovsku. Nosným tématem letošní turistické sezony jsou hned dvě jubilea – 100 let od vzniku Československa a 120 let od vypravení prvního vlaku z Třemešné do Osoblahy. „První republiku budeme prezentovat například v rámci akce FAJNÉ LETO, ale i během roku budeme vnášet do vlaku prvorepublikovou atmosféru,“ uvedl Pavel Schreier ze Slezských zemských drah, které tuto dráhu provozují.

Jako za starých časů… Foto: Archiv Slezské zemské dráhy

Letní sezona začíná na Osoblažce tradičně v červnu. A protože jízda Osoblažkou patří k jednomu ze čtyř turistických cílů hry Brány Jeseníků na Krnovsku, cestující s jízdenkou na vlak z 2. června 2018, kdy si jízdu užívali s loupežníkem, navíc získali první ze čtyř potřebných dokladů. Ti, kteří to nestihli, nemusí zoufat, ale vydat se třeba v sobotu 16. června 2018 do Janova na tradiční Janovský jarmark nebo v sobotu 30. června 2018 parním vlakem vypraveným u příležitosti Prvorepublikového léta s parou. Speciální vlaky vyjedou rovněž v sobotu 14. července na Velký lukostřelecký turnaj nebo na Dožínky v sobotu 18. srpna 2018. Prázdniny uzavřou dva večerní parní vlaky, které zamíří na akce do Slezských Rudoltic a Bohušova. První zářijovou sobotu si určitě nenechte ujít Gastrofestival Ochutnej Osoblažsko. Ten se koná od roku 2012. Návštěvníci mají každoročně možnost ochutnat místní speciality, které vaří soutěžní družstva reprezentující obce Mikroregionu Osoblažsko. Nejlepší pokrm získává putovní pohár.

Vlaková souprava v celé své kráse. Foto: Archiv Slezské zemské dráhy

Vrchol sezóny a největší parní akci zažije Osoblažsko na konci září, kdy Osoblažská úzkokolejka oslaví výročí 120 let od výjezdu prvního vlaku. Dvoudenní festival bude plný zábavy s vůní parních lokomotiv, který Osoblažsko nezažilo téměř 60 let. Nebude to ovšem jen úzkokolejka, ale do programu se zapojí i obce podél Osoblažky a další účastníci. Tento dvoudenní festival plný páry si zapište do kalendáře – pátek a sobota 28. a 29. září!
A kdo vás za netradičními zážitky veze? Může to být největší a nejvýkonnější úzkorozchodná parní lokomotiva Malý štokr U57.001 z roku 1949, která je v současnosti jedinou českou lokomotivou rozchodu 760 mm v České republice. Lokomotiva Rešica U46.002 byla vyrobena v rumunské Rešici v roce 1958 pod továrním číslem 1455 a lokomotiva TU38.001 byla vyrobena v roce 1977 pod výrobním číslem 23397 rovněž v Rumunsku. Do roku 2003 jezdila v Polsku v cukrovaru Kruszwica pod označením č. 6 (CK Lyd2-01).

Šťastnou cestu! Foto: Archiv EUR Praděd

Motorové lokomotivy řady 705.9 jsou z roku 1958 a na Osoblažské úzkokolejce pracují nepřetržitě téměř 60 let. Jedná se o nejstarší pravidelně provozované motorové lokomotivy v Česku a na Slovensku. Motorová lokomotiva „Faur“ TU38.001 je zase jediná svého typu v Česku a na Slovensku. Pokud jste si vybrali v soupravě místo v pivním vagónu, pak jedete v nejstarším vozidle na trati. Vagón je o tři roky starší, než samotná trať. Pochází z Rumunska, kde ho vyrobili v roce 1895. Do podoby občerstvovacího vozu byl přestavěn o 110 let později, v roce 2005.
A ještě jedna novinka. Po čtyřech letech byl završen převod pozemků a nádražních budov z majetku Správy železniční dopravní cesty do vlastnictví obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha, kterou založily obce Liptaň, Slezské Rudoltice, Bohušov a Osoblaha. „Nádražní budovy chceme rekonstruovat do původní podoby, aby důstojně reprezentovaly náš malebný kraj. Nechceme již, aby hyzdily okolí a my se za ně museli stydět“, dodává Mojmír Pargáč, starosta obce Slezské Rudoltice. Završení symbolického předání klíče tak není konec, ale spíše nový začátek pro nádražní budovy na Osoblažsku. (1. 6. 2018)

Zapojte se do hry a získejte známku s rozhlednou

Majestátní nejvyšší hora Jeseníků Praděd vždycky lákala pocestné i turisty, aby dosáhli jejího vrcholu. Aby se měli kde uschovat před nepřízní počasí, stála tu od počátku 19. století chýše později doplněná o jednoduchou budovu. Koncem 19. století, kdy se začal masově rozvíjet turismus, útulna však přestala splňovat požadavky tehdejších návštěvníků hor.
O stavbu nové ubytovny s rozhlednou poprvé usiloval Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Mezi smělými a nikdy nerealizovanými nápady z té doby dokonce najdeme prodloužení železnice do Karlovy Studánky, na niž měla navazovat ozubená dráha na vrchol Pradědu.
V 1903 členové Moravsko-slezského sudetského horského spolku předložili stavební plány architekta Františka von Neumanna na výstavbu romantické rozhledny v podobě věže starého gotického hradu. Po schválení Okresním hejtmanstvím v Bruntále a vyjasnění situace s majiteli okolních panství byla stavba v srpnu roku 1903 povolena. Zatímco schvalování běželo jako na drátkách, výstavba z veřejné sbírky, která začala v roce 1904, se kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám protáhla na dlouhých osm let. V roce 1912 neprošel objekt kolaudací, ale výstup na věž byl povolen. Ukázalo se, že použitý stavební kámen je nevhodný, neboť do něj pronikala vlhkost, která v době mrazů stavbu narušovala.

rozhledny

Takto vypadala původní rozhledna na Pradědu.

Nová dominanta Pradědu připomínala středověkou strážní věž s půdorysem 15×14,5 metru a výškou 32,5 metru. V přízemí se nacházela malá restaurace, v prvním a druhém patře obytné místnosti, které však byly kvůli vlhkosti od začátku nevyužitelné. Pokud lidé vystoupali do sedmého poschodí, našli vyhlídkovou plošinu, odkud byl za příznivého počasí skvělý rozhled. Taková stavba samozřejmě musela nést na svou dobu důstojné jméno. Pojmenována tedy byla jako Habsburská strážní věž, německy Habsburgvarte. Ale už v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. Ta byla alespoň trochu vysušena a vyměněna byla shnilá okna.
Vyhlídky věže dobré nebyly. Z kroniky Malé Morávky se dozvídáme, že vzdor vysokým nákladům, 96 tisíc rakouských korun, je zánik této vkusné, ale drahé stavby vzhledem ke zdejším povětrnostním vlivům jen otázkou času. Špatné prognózy se naplnily. Rozhledna sice přestála obě světové války, postupně se však rozpadala čím dál tím víc. Připravovaná oprava se už neuskutečnila, neboť 2. května 1959 se věž zřítila. Přestože rozhledna zmizela už před půlstoletím, stále žije ve vzpomínkách pamětníků. Sudetští Němci dokonce v roce 2003 postavili podle původních plánů přesnou kopii na vrcholu Wetzsteinu (792 m n. m.) v Duryňsku.
Dodnes ji však připomínají desítky pohlednic a fotografií. Zachycují starou věž z nejrůznějších úhlů ve všech ročních obdobích – zalitou letním sluncem i pokrytou sněhem a námrazou v zimě. Její podobu na dřevěné turistické jubilejní známce můžete získat i vy, pokud se zapojíte na Bruntálsku, Krnovsku, Rýmařovsku nebo Vrbensku do hry Brány Jeseníků. (1. 6. 208)

Habsburgwarte

Tuto známku s původní rozhlednou získáte jako odměnu zdarma. Ale připraveny jsou i další zajímavé ceny…

O kravatách, brokátech a prodejně nákrčníků

Expozice Dějiny textilnictví na Rýmařovsku sídlí v budově firmy Hedva Český Brokát v Rýmařově. Jelikož textilnictví má v Jeseníkách dlouhodobou tradici, patří tato neobyčejně zajímavá výstava k cílům hry Brány Jeseníků na Rýmařovsko.
Mezi exponáty, které vyprávějí o rozvoji tohoto řemesla a později i výrobního odvětví, najdete ojedinělou kulturní památku z období 1. republiky. Jde o původní vybavení prodejny nákrčníků (kravat) z roku 1926. Interiér ve stylu Art Deco z pražské prodejny zakoupila v roce 1926 firma Edgerer a Masarek. Podobně vybavených prodejen nebylo v Praze mnoho a ještě méně se jich zachovalo. Stylové zařízení tvoří tři samostatné skříně s prosklenými dvířky, pod nimiž se nachází nízké zásuvky s širokými úchyty, po stranách ozdobené ženskými reliéfními pobronzovanými figurami. Dolní část dvoudílného pultu z ořechové dýhy a skla ve tvaru písmene U je neorokoková. Stojí na esovitě prohnutých nohách. Interiér dotváří popelník z bílé mosazi – kuželovitá nádoba na nožkách, v níž je vytvořen žlábek na odložení cigarety.

Vybavení prvorepublikové proddejny nákrčníků. Foto: Archiv Hedva Český Brokát

Ná výstavě se dozvíte mnoho zajímavostí o rozvoji výroby tkanin. Mezi vystavenými předměty jsou nejen první důkazy – přeslenů, útržky tkaného plátna či zbytky nůžek ze 13. století – o textilnictví na Rýmařovsku, ale také církevní brokáty, africké šátky, vzorky vyráběných materiálů a látek i dokumenty o tkalcovských stavech a dalších vybavení dílen. Nejpoužívanější surovinou byl v Jeseníkách len, kterému se ve zdejších horských podmínkách velmi dařilo.
V období 14. až 15. století se rozvíjely cechovní organizace, jenž kontrolovaly počet učňů, tovaryšů, přiměřenou cenu spolu s kvalitou výrobků. Mimo cechy bylo přísně zakázáno podnikat. Rok 1567 byl pro Rýmařov a řemeslníky velmi přínosný, jelikož Vavřinec Eden ze Štiavnice, tehdejší zástavní pán rabštejnského panství, také majitel Sovince, založil tkalcovský cech. Významnou janovickou manufakturu, ve které se soustředila plátenická výroba i obchod s přízí, rozšířil Ferdinand Bonaventura Harrach tím, že povolal tkalce ze svého plátenického střediska na Šluknovsku. Svým poddaným postavil domy v nově založených vesnicích Harrachov a Růžová. Jejich dílny vybavil tkalcovskými stavy. Janovická manufaktura zásobovala domácí i zahraniční trhy do poloviny 19. století. Plátenickou tradici na Rýmařovsku od 19. století začíná pozvolna střídat tradice hedvábnická. Mezi nejvýznamnější hedvábnické podniky rakouské monarchie a první republiky patřila firma bratří Flemmichů, která se soustředila na exkluzivní výrobky uměleckého tkalcovství a církevních parament. Firma prorazila do Německa, Anglie, zámoří, Orientu. Tkaly se hedvábné šátky, církevní brokáty, kravatovina, šatovky včetně elastických tkanin.

Pohled do expozice Dějiny textilnictví na Rýmařovsku. Foto: Jana Štolcová

V roce 1890 zakládají bratři Schielové v Rýmařově továrnu na hedvábnické tkaniny. Postavili dvouposchoďový trakt a dali do provozu 60 mechanických stavů. Podnik prosperoval díky levné pracovní síle rýmařovských dělníků a obchodní zdatnosti majitelů. Objednávek přibývalo, zvyšovaly se požadavky a v následujících letech můžeme mluvit o výrobě a prodeji kravat v továrně bratří Schielů ve světovém měřítku. Již v roce 1896 byl zdvojnásoben počet stavů a do roku 1906 se přistavěly nové objekty. V letech 1910-1912 byla v Rýmařově dostavěna barevna. V těchto letech vzrostla výroba na 4 000 000 metrů ročně. Asi 75% veškeré výroby je určeno na export. V době největší konjunktury zaměstnávala firma Schiel 2 100 zaměstnanců na 1 100 stavech. Vyráběly se hlavně kravatové látky, šněrovačky, padákové hedvábí, prošívané přikrývky, selské šátky, šatovky. Dobré jméno na světových trzích měly hlavně kravaty, které se převážně vyráběly z čistého hedvábí. Dokonalou úpravou příze, správným zatížením a moderními vzory zajišťovaly stálou zaměstnanost pro veškeré instalované stavy, výrobky se exportovaly ve velkém množství i za oceán. Výroba afrických šátků, která se později velmi rozrostla, začala až v roce 1920. Firma HEDVA ČESKÝ BROKÁT, s.r.o. vyrábí kravatové tkaniny i kravaty dodnes. (31. 5. 2018)

Výstava na ulici přináší unikátní svědectví

Naprosto ojedinělou a originální akci připravil ke stým narozeninám vzniku Československa jako samostatného státu spolek Přátelé Vrbenska ve Vrbně pod Pradědem. V pěti objektech, z toho jsou tři restaurace a jedna kavárna v Zlatohorské a Žižkově ulici, zorganizovali Výstavu na ulici, která je jedním z cílů hry Brány Jeseníků na Vrbensku.

zlatohorska
V restauraci Andělka v areálu Ski Aréna je expozice věnována sportu. Ten má na Vrbensku velkou tradici. Fotoalba připomínají lyžaře, fotbalisty a další milovníky pohybu. Třeba láska k cyklistice se zde dědí doslova z otce na syna a často i na dceru. Hodně by o tom mohla vyprávět rodina Mlynářů. Mistrem světa v cyklokrosu je Zdeněk Mlynář, který svůj talent podědil po otci Miloslavovi. Jeho bratr Vladimír je několikanásobný mistr republiky, sestra rovněž nepadla daleko od stromu. Vždyť cyklistům se cíleně věnují na sportovním gymnáziu, kde svou sportovní kariéru začínali i závodníci Lubomír Petruš, Matěj Lasák nebo David Dvorský. Z dalších velkých sportovních jmen připomeňme skokana na lyžích Jaroslava Sakalu, stolního tenistu Josefa Šimoníka, orientačního běžce Lubomíra Tomečka. A mohli bychom pokračovat. Navíc stačí, pokud se tu zastavíte, prohlídnete vystavené exponáty a sami si alba prolistujete.
V penzionu U Hradilů se věnují historii slezské kuchyně. Pozoruhodné jsou pohlednice i fotografie hotelů, hospod, restaurací ve Vrbně a okolí – v Mnichově či Železné. Majitelé penzionu vytvořili malou výstavku z předmětů prvorepublikové kuchyně – různé máselnice, brousky, mlýnek na kávu, dřevěný šlehač šlehačky. „O víkendu bychom hostům chtěli nabídnout tradiční jídla. Vycházet budeme z kuchařky Tajemství slezské kuchyně, ale i vlastních zkušeností a znalostí. Tradičně se vždycky vařilo ze sezonních potravin. To znamená, když rostly houby, skládal se jídelníček z nich. Pokud dozrávalo ovoce, pak se hodně připravovalo maso na švestkách, hruškách nebo povidlech. Samozřejmostí byly borůvkové knedlíky, tedy v německém podání spíš jedna velká knedle,“ popisuje majitel penzionu Pavel Kosík. Chybět podle něj nebude ani bigos ze tří druhů mas nebo speciality ze zvěřiny.

zizkova
Šest alb fotografií a další artefakty věnované rozvoji průmyslu v období 1. republiky najdete v bývalé prodejně autodílů ve Zlatohorské ulici. Zjistíte například, že dnešní německý výrobce drátěných kartáčů, smetáků a podobných produktů s filiálkami po celém světě společnost Lessmann byla založena v roce 1926 ve Vrbně. Její majitelé byli po válce odsunuti do Německa, kde v roce 1948 vytvořili nový podnik a pokračovali v kartáčové produkci. Vedení firmy poskytlo organizátorům výstavy zajímavé dokumenty o historii společnosti i rodiny.
K jedněm z nejzajímavějších snímků patří bezesporu ty, které jsou vystaveny v kavárně U Nás a tématicky jsou zaměřeny na proměny města Vrbna pod Pradědem. Albumů o kulturním, společenském životě, ale i fotografie staveb, které už neexistují, je osm. Nejžádanějším pak je to s prostým názvem Lidé. „Rodiny zde poznávají své předky, sousedy, kamarády prarodičů i rodičů, spolužáky, své známé. Už nyní je zřejmé, že se nám náš záměr zdařil a ty stovky hodin strávené přípravou nebyly promarněné. Svědčí o tom i písemné ohlasy v památečních sešitech výstavy,“ uvedl Karel Michalus ze spolku Přátelé Vrbenska. Celkem shromáždili 1 400 exponátů. Kromě toho, že čerpali z vlastních sbírek, jim pomohly i místní spolky a organizace, které poskytly nemálo zajímavých dokumentů.
Netradiční akce potrvá na pěti výstavních místech do konce letošního srpna, pak se ještě na nějaký čas přestěhuje do Střechy – střediska kultury a vzdělávání. (30. 5. 2018)

plakat_A4

Vyfoťte se v synagoze

Jedinou funkční synagogu na severní Moravě a ve Slezsku najdete v Krnově. I zde se zapojili do oslav a připomenutí stého výročí od založení samostatného československého státu v roce 1918. Prohlídka expozice Židovské svědectví o českém století je zároveň vybraným turistickým cílem naší hry Brány Jeseníků. Určitě se zastavte u některého ze tří desítek panelů. Zachycen je na nich život v židovské komunitě – od školy, domova, volného času, práci až po službu v armádě či období holocaustu. Expozici vytvořila organizace Centropa, jejímž posláním je nacházet a uchovávat osudy židovských rodin mimo jiné ve střední a východní Evropě ve 20. století.


„Novinkou letošního roku jsou VIP prohlídky synagogy a genize se zpívajícím průvodcem v kostýmu. Tyto návštěvy jsou spojeny s ochutnávkou jídel, moštů a vín košer kuchyně i s možností pořízení snímků v dobových kostýmech z 20. až 30. let minulého století. Oblečení je v různých velikostech, které padnou mužům, ženám, ale také dětem,“ uvedl průvodce a člen spolku Krnovská synagoga, který objekt spravuje, Tomáš Sedlák.
Synagogu vybudoval v letech 1870-1871 krnovský stavitel Ernest Latzel v místě bývalého hradebního příkopu. Novorománská stavba se dvěma věžem od počátku udivovala zdobným maurským stylem, inspirovaným stavbami sefardských Židů, interiéru. V současnosti objekt vlastní Federace židovských obcí se sídlem v Praze, která ho zařadila do největšího projektu na záchranu židovských památek v České republice – Deset hvězd. Krnov se tak stal jedním z míst, ve kterých byla vybudována oblastní centra židovské kultury.

Pohled na expozici o židovských průmyslnících. Foto: http://10hvezd.cz/cs/objekt/krnov/o-expozici

Časově i finančně náročná rekonstrukce synagogy se uskutečnila v letech 2010 – 2014 a změnila ji k nepoznání. Došlo i ke kompletní obnově interiéru. Součástí revitalizace se stala výroba přesné repliky svatostánku se schránkou na Tóru a vytvoření trvalé tematické expozice Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci. Ta přibližuje atmosféru doby, která byla pro rozvoj průmyslu a soukromého podnikání více než příhodná a kdy jednotlivé obory zažívaly nebývalý rozmach. Podíl Židů na rozvoji průmyslu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je reprezentován vybranými odvětvími těžkého a lehkého průmyslu, služeb či jiné podnikatelské činnosti, v nichž byli židovští průmyslníci a podnikatelé všeobecně nejúspěšnější, a těmi, která byla pro Židy tradiční. Opomenuty nezůstávají ani osobnosti, jež svými nápady, novátorskými metodami či vlivem nejvíce přispěly k modernizaci jednotlivých průmyslových a podnikatelských odvětví. Setkáte se zde s příběhy Salomona Rotschilda, majitele Vítkovických železáren, zakladatele továrny Koh-i-noor a vynálezce patentky Jindřicha Waldese, vynálezce bylinného likéru Praděd Sigmunda Gesslera nebo průmyslníka Emila Kolbena. (29. 5. 2018)

Mezi orlem a orlicí

Stejnojmennou výstavou Muzeum v Bruntále připomíná 100. výročí založení samostatného Československa v roce 1918. Návštěvníky seznamuje s okolnostmi vzniku našeho státu i s politickým, společenským a kulturním děním na Bruntálsku. Dokumenty hovoří také o odlišném historickém vývoji zdejšího regionu, který byl osídlen německou menšinou a jeho připojení k československému státu koncem prosince 1918 se setkalo s nesouhlasem místního obyvatelstva. Po první světové válce byla v Bruntále československá státní moc nastolena až koncem prosince 1918 po potlačení pokusu o připojení města v rámci tak zvané provincie Sudetenland k Rakousku. Negativní vztah bruntálských občanů k Československu vedl v dalších letech k řadě nepokojů, které si v roce 1919 a 1922 vyžádaly lidské oběti. Vznik Československé republiky, mimo jiné předměty, připomíná figurína v uniformě ozbrojeného příslušníka Slovácké brigády, která 27. prosince 1918 obsadila nejprve Krnov a poté Bruntál a Rýmařov. Do města vpochodoval IV. polní prapor Slovácké brigády za zpěvu českých národních písní. Tady je očekával starosta města W. F. Olbrich, který vyslovil zásadní protest, ale současně ujistil velitele o vůli obyvatelstva zachovat klid a pořádek.
Jinou památkou na pobyt československého vojska v Bruntále je Pozvánka na českou zahradní slavnost Jednoty gážistů mimo hodnostní třídu z 15. července 1923. Život českých obyvatel mezi válkami zachycuje kronika Obecné školy v Bruntále. Výboru pro zřízení české menšinové školy v Bruntále se podařilo prosadit zřízení české školy až v červnu 1925. Zprávu o otevření české menšinové škole přinesly v 24. června 1925 v krátké poznámce i německy tištěné noviny. Kronika je na výstavu zapůjčena z archivu v Krnově a postihuje školní výuku až do roku 1936. Druhou obdobnou kronikou na výstavě je Kronika československé školy v Bruntále z let 1930–1938.

muzeum_dama

Pohled do expozice. Foto: Archiv Muzuem Bruntál

Pozoruhodný je téměř 270 cm dlouhý damaškový ubrus z roku 1937 utkaný v dílnách Macholdovy textilky v Bruntále. V mnoha figurálních, krajinných a dekorativních motivech je jeho ústředním motivem rodokmen podnikatelské rodiny Macholdů. Výjevy z rodinného života zachycovaly nejstarší zprávy o rodině (1630), příchod podnikatelské rodiny Macholdů z Horního Benešova do Bruntálu, založení rodinné firmy, rodinné události a rozšiřování rodinného podniku. Ubrus byl pravděpodobně utkán v několika kusech u příležitosti oslav 70. narozenin majitele firmy Emmericha Macholda staršího. Zastoupeny jsou i reklamy a krátké životopisy firem a jejich majitelů. Výstava přibližuje také docela běžný život lidí v prvních dvaceti letech samostatného československého státu, od pádu rakousko-uherského mocnářství po zabrání Sudet nacistickým Německem. Setkáte se tak třeba s klasickým zařízením tehdejší kuchyně, kde mezi exponáty nechybí dřevěný příborník, porcelánové nádobí, rovnoramenná váha, jak ji známe z domácností našich prababiček, mlýnek na maso, ale vystaven je i dobový vysavač.

Pohled do prvorepublikové kuchyně. Foto: Archiv Muzeum Bruntál
Česko-německé soužití vystavené dokumenty sledují až do tragického vyvrcholení v září 1938. Mnohé exponáty, ale i ukázané historické skutečnosti života na Bruntálsku v meziválečném období, mají návštěvníci možnost vidět vůbec poprvé. Hlavním přínosem této ojedinělé výstavy je zmapování tohoto dosud příliš nezpracovaného období dějin tohoto regionu. K slavnostnímu ukončení výstavy 28. října 2018 bude vydán výběrový katalog exponátů prezentovaných na výstavě s rozsáhlým úvodním textem charakterizujícím život na Bruntálsku v období let 1914–1938. Určitě využijte možnost a zamiřte do velkého výstavního sálu bruntálského zámku i v rámci naší hry Brány Jeseníků. (28. 5. 2018)

Marie Kodovská – znovuobjevený poklad

„Jak tvořím? Jako když studánka vyvěrá. Z té také věčně vyvěrá pramen a nikdo jí nezabrání… . Chci mít jas v duši a kolem, i když z toho nebudu nic mít. To, co maluji, je jako by se tu narodilo.“ To jsou slova neobyčejné rýmařovské umělkyně Marie Kodovské.

Pohled do galerie. Foto: Archiv Muzeum Rýmařov

Malířka tím o sobě řekla snad všechno. Patřila k těm, kdo malují a kreslí z ryzího úžasu probuzené duše, a dotýkají se samých pramenů veškerého umění. K neškoleným autorům, čerpajícím motivy ze zjitřených snů a neodbytných představ, niterných vizí a přetlaku citu, a jaké Jean Dubuffet (1901-1985) řadí k linii „Art Brut“. Do okruhu umění v syrovém stavu.
Její osud nebyl jednoduchý, což pravděpodobně velmi její tvorbu ovlivnilo. Narodila 21. ledna 1912 v Korytné u Uherského Brodu jako starší z dvojčat. Byla celkem z devíti sourozenců, z nichž se dospělosti dožili pouze čtyři. Její dvojče – bratr Antonín – se navíc za záhadných okolností v mladém věku ztratilo a nikdo o jeho osudu nic neví. Jako dítě prodělala španělskou chřipku a těžce si popálila pravou ruku. Ta zůstala téměř ochrnutá a Marie se tak z praváka přeučovala na leváka. Ve třiadvaceti letech se provdala za stolaře Jana Bětíka (1911–1974), ale manželství nebylo příliš šťastné. Po válce se s vidinou zajištění lepších podmínek pro své tři děti rozhodla přestěhovat do Rýmařova, kde sehnala práci v textilní fabrice Brokát a od roku 1955 byla v invalidním důchodu. Z té doby pochází její zatím nejstarší dochovaná, rukopisná básnická sbírka Magdalény osud. V 50. letech publikovala v závodním časopise Brokát. Své básně zasílala do Československého rozhlasu, odkud za svou tvorbu získala v roce 1960 psací stroj.

Dílo Marie Kodovské. Foto: Archiv Muzeum Rýmařov

Z popudu svých dětí od roku 1964 až do konce života s chutí a pro radost malovala vším a na všechno, co se nabízelo. Na papíry, desky, na sklo i na nábytek a zdi. K malbě ji inspirovaly i pohádky či zprávy vysílané jejím milovaným rozhlasem. Spleť symbolických znaků, květů, rostlinných tkání, zvířecích těl, lidských tváří, a především očí je tu všudypřítomná. Typická je zářivá barevnost a tmavá, výrazně nosná linie. Od mládí psala básně a pohádky a slova jí vstupují i do kreseb a do obrazů, aby je, někde jemně a jinde i sršatě, dopověděly. Ven nechodila. Obklopila se svou neutuchající vizí a po léta žila skrytě v ní. Její díla obdivovali návštěvníci na pěti desítkách kolektivních výstav v art centrech v Praze, Německu, Španělsku, USA, Japonsku i ve Francii. Vystavovala i samostatně. Je zastoupena v Mussée d ́art moderne de Lille Métropole ve Villeneuve d ́Ascq u Paříže, v GVU v Litoměřicích, v Muzeu umění Olomouc, ve SNG v Bratislavě a v soukromých sbírkách. Jen v 70. letech vytvořila desítky velkoformátových emailů, kreseb, koláží a napsala přes dvacet svazků básní. Zemřela 12. listopadu 1992. Do posledních chvil svého života však psala, malovala a kreslila. Od roku 2015 v jejím domku uprostřed Rýmařova, kde skromná malířka prožila bezmála půl století, funguje Galerie Marie Kodovské. Určitě do ní zajděte a vstupte do surové pohádky Marie Kodovské. Navíc vás galerií provede František Orság, který se o záchranu domu i díla umělkyně velice zasloužil a je i jednou z atraktivit naší hry Brány Jeseníků. (25. 5. 2018)

Dům, v němž je galerie umístěna. Foto: Archiv Muzeum Rýmařov

Seznamte se s wehrschildy i Leopoldem Bauerem

Dvě zajímavé výstavy, které jsou na Krnovsku zapojeny do hry Brány Jeseníků, najdete ve Flemmichově vile v Krnově. Do 24. června 2018 uvidíte expozici věnovanou konci 1. světové války a stému výročí vzniku Československa. A máte se na co těšit. Exponáty jsou nejen ze zdejšího muzea, ale také z opavského Slezského zemského muzea či ze soukromých sbírek z Osoblažska.
Každý vystavený předmět je však vzácností. Patří k nim pozoruhodný kompletní stejnokroj legionáře z Ruska, opatřený vyznamenáními, nebo soubor drobných věcí vlastnoručně vyráběných legionáři. Ze sbírek krnovského muzea jsou třeba alba nouzových papírových platidel z poválečných let či soubor potravinových lístků přídělového systému. Vzácností je tzv. wehrschild z Města Albrechtic. Jedná se o docela originální způsob finanční podpory válečných vdov a sirotků. Dřevěné wehrschildy či wehrmanni měly podobu rytířů v plátové gotické zbroji a stály na veřejných prostranstvích. Lidé si mohli zakoupit hřeby různé hodnoty. Ty pak do wehrschildů či werhmannů zatloukali a výtěžek z koupě hřebu putoval k pozůstalým po padlých vojácích. Protože tyto artefakty byly spojovány s němectvím a zaniklou monarchií, zachovalo se jich do dnešních dnů poměrně málo. V interaktivní části naleznete zjednodušený legionářský vlak a časovou osu tvořenou magnetickou páskou s daty 1910, 1920, 1930. Pak už jen přiřazujete obrázky na magnetech do patřičného časového období.

Příprava expozice věnované stému výročí vzniku Česlkoslovenska. Foto: Archiv Městského muzea Krnov

V letošním roce si si v Krnově připomínají 80 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rodáků, architekta, urbanisty, designéra a pedagoga, Leopolda Bauera. V expozici připravené pracovníky muzea se do konce roku můžete seznámit se zajímavostmi z jeho profesního i osobního života.
Byl označován za tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii. Už během studií na brněnské průmyslové škole a na vídeňské akademii výtvarných umění Bauer exceloval. Mezi pedagogy i spolužáky měl štěstí na nejlepší architekty a designéry své doby. Když však začínal v rodném Krnově, nepodařilo se mu prorazit s příliš modernistickou vizí nové krnovské radnice. Dařit se mu začalo při tvorbě interiérů. Mistrovsky propojil řemeslo a umění při návrhu pánského pokoje v krnovské vile továrníka Rudolfa Larische. Posléze se nabídky a zakázky hrnuly z celé Evropy.
Za sebou zanechal nejednu architektonickou památku. V Krnově můžete obdivovat Střelecký dům, v Jeseníku Priessnitzovo sanatorium, což je jeho největší realizovaná stavba. Dvoukřídlou dispozicí umístěnou ve svahu evokuje rozlehlé barokní zámecké areály. Balkóny zase odkazují na léčebnou funkci budovy – umožňují pacientům pobyt na čerstvém vzduchu. V Opavě najdete budovu Obchodní a živnostenské komory na Nádražní ulici, kostel sv. Hedviky a především obchodní dům Breda, kde se jeho autor hlásí k inspiraci chicagskou školou. V době dokončení byl Breda prvním moderním obchodním domem v Československu. K posledním realizovaným stavbám patří krnovská tělocvična (dnes sokolovna), jejíž trubkové zábradlí a kulatá okna prozrazují inspiraci estetikou parníků. Krnovská dřevěná vila Hany Larischové z roku 1936 přinesla na Ježník něco z atmosféry kanadských srubů a amerického venkova. V říjnu 1938 Leopold Bauer ve Vídni náhle zemřel. (24. 5. 2018)

Pavel Zabystrzan rozšířil svou sbírku známek

Do hry o turistické nálepky, známky i zajímavé ceny se zapojil Pavel Zabystrzan, který se pyšní titulem Znalec České republiky. „Tutil jsem dostal za sesbírání více než 2 000 turistických známek,“ vysvětlil cestovatel. V letošních letních měsících se zaměřil na atraktivity Bruntálska a hned si odnesl ediční turistickou známku a cenu v podobě deníku na turistické nálepky. (9. 9. 2017)

Pavel Zabystrzan se stal dvacátým účastníkem letní hry na Bruntálsku. Foto: Archiv MIC Bruntál

Ludwigovi se do hry zapojili s elánem

AutoATLAS Turistických známkových míst si jako odměnu ve hře Branami Jeseníků z infocentra ve Vrbně pod Pradědem odnesla rodina Ludwigova z Opavy. Do hry se zapojili s nadšením, protože jsou vášnivými sběrateli turistických známek. Aby získali známky ze speciální edice, s elánem plnili podmínky soutěže a navštívili osm atraktivit Vrbenska. Obdivovali sochu děda Praděda v Karlově Studánce, kterou z dubu vyřezal řezbář Jiří Halouzka, ochutnali živou vodu Schaumannovku v Karlovicích, projeli se na bobové dráze ve Vrbně pod Pradědem. Obdivovali zručnost sklářů v Mnichově i šperky a vitráže Ivety Strnadové. Dárek, který je moc potěšil, se tak pro ně stal dalším příjemným bonusem navíc k neopakovatelným zážitkům. (14.8.2017)

Rodina Ludwigova od odcházela s úsměvem na rtech. Foto: Archiv IC Vrbno pod Pradědem

Turisté z Mostu si odnesli poukaz na živou vodu

Bruntál rozdal první odměny naší letní turistické hry Brány Jeseníků. Zdeněk Kovařík a Jitka Martinková z Mostu přišli po splnění podmínek do jedné z jesenických bran – Městského informačního centra v Bruntále. Jak jsme se dověděli od zdejších pracovnic, získali voucher na láhve speciální edice vody Schaumannovky, který je nadchl. Prvním vítězům moc blahopřejeme a těšíme se na další účastníky, kteří využijí atraktivity nejen Bruntálska, ale i dalších regionů Jesenicka, kde se hraje o mnoho zajímavých odměn. (24.7.2017)

Zdeněk Kovařík a Jitka Martinková z Mostu získali poukaz na živou vodu. Foto: Archiv MIC Bruntál

Brány Jeseníků dokořán

Člověk je od přírody tvor hravý. A nezáleží na věku. Od 1. července 2017 proto pro návštěvníky nejvyšších moravských hor startuje nová hra Brány Jeseníků. Stačí uchopit pomyslný klíč a Jeseníky se před vámi otevřou dokořán. Jak? Navštivte na Bruntálsku, Krnovsku, Jesenicku, Javornicku, Rýmařovsku a Vrbensku nabízené turistické atrakce, jejichž nabídku najdete pod jednotlivými odkazy. Už po absolvování čtyř cílů si můžete zakoupit za 12 korun v příslušném informačním centru nálepku ze speciální edice a po doložení návštěvy dalších čtyř máte nárok na koupi turistické známky z limitované edice v hodnotě 35 korun. A pokud se stanete n-tým účastníkem hry, pak k nálepce nebo známce obdržíte zajímavou cenu nebo poukázku na ni. (29.5.2017)

TZ_Brany_Jeseniku

Turistická známka ze speciální edice, kterou si budete moci zakoupit po doložení návštěvy osmi vybraných turistických atraktivit.

Většině účastníků vyvolala odměna úsměv na tváři

Praděd, hrad Sovinec, Kaple V Lipkách v Rýmařově, Nedělní škola ve Stránském, Městské muzeum Rýmařov, Křížová cesta v Rudě, Muzeum turistických známek, informační centrum a westernová škola v Janovicích, Hornické muzeum v Horním Městě to byly turistické cíle, z nichž aspoň čtyři navštívili účastníci naší oplatkové soutěže na Rýmařovsku. Po předložení obrázků s razítkem nebo se „selfíčkem“ z určených míst získali odměnu v rýmařovském informačním centru.
Lidé byli nadšení. Pochopitelně mnohé napřed překvapila samotná soutěž, to, že po absolvování návštěvy vybraných zajímavých a přitažlivých turistických míst obdrželi jako bonus lázeňské oplatky. Jen málokdo však zkoumal obsah krabiček přímo před námi. Takže kolik těchto suvenýrů v sobě skrývalo ještě další výhry, nevíme,“ říká pracovnice IC Rýmařov Jitka Šašinková.
Návštěvníci hodnotili to, že je soutěž upozornila na místa, kam by se možná při svém pobytu v Jeseníkách vůbec nevydali. Byli udiveni krásou Kaple V Lipkách i možností vyzkoušet si při návštěvě expozice textilnictví v bývalé Hedvě či v Nedělní škole ve Stránském nějaké řemeslo, chválili průvodce. „Velmi kladné ohlasy jsme zaznamenali na hrad Sovinec či zámek v Janovicích. A většině účastníků vyvolala sladká odměna úsměv na tváři. A to bylo ocenění i pro nás,“ dodala J. Šašinková. (22.3.2017)

koncert kaple v lipkach

Interiér Kaple V Lipkách. Foto: Archiv EUR Praděd

 Oplatková soutěž skončila v Krnově sladkou tečkou

Lázeňské oplatky, které mohli získat návštěvníci Jeseníků v rámci oplatkové soutěže, v krnovském informačním centru už rozdali. „Udělali jsme sladkou tečku nejen za loňskou turistickou sezonou, ale potěšili jsme také návštěvníky našeho informačního centra,“ řekla jeho pracovnice Markéta Mintálová.
Soutěžící měli loni za úkol navštívit čtyři z osmi vybraných cílů. Nadšeni byli jízdou historickým vlakem Osoblažkou po úzkokolejce, zámky v Linhartovech i ve Slezských Rudolticích. Zaujala je rozhledna v Úvalně se vzpomínkou na Hanse Kudlicha. Málokdo věděl, že to byl nejmladší poslanec vídeňského sněmu, který navrhl zrušení nevolnictví a roboty v Rakousku-Uhersku.
Nejvíce však obdivovali samotný Krnov. „Ti, kteří k nám zavítali poprvé, byli naším městem velmi příjemně překvapeni. Nejeden z nich se přiznal, že od pohraničního města nic zvláštního neočekával. Chválili čistotu i úpravnost města, mnoho zeleně. Zaujal je počet architektonických skvostů, těch tu máme na poměrně malé rozloze skutečně nevídaně, i dalších atraktivit, které Krnov nabízí,“ dodala M. Mintálová .
Jak dodala, turisty z Čech, ale i Belgie, Litvy, Polska či Slovenska, udivila opravená synagoga s jejími výstavami. Adrenalinem se pro ně stala prohlídka okolí z věže kostela sv. Martina, na kterou vystoupali po dřevěných schodech a nádhernou jesenickou krajinu obdivovali na ochozu z výšky bezmála 60 metrů.
Každý, kdo si za odměnu po putování Krnovskem oplatky vyzvedl, měl šanci, že se v nich skrývá překvapení. „Mnozí ze soutěžících si v krabičkách odnesli poukaz na návštěvu bruntálského wellness centra, zaznamenali jsme i výhry leporela Zubatá žába, polodrahokamu z IC Impuls ve Vrbně pod Pradědem nebo celoroční lístky na bobovou dráhu. Výherci nám to často sdělili mailem. Ale protože mnohé oplatky putovaly jako dárek za hranice do ciziny, tak se asi o osudu některých cen ani nedovíme,“ usmála se pracovnice krnovského ícečka. Soutěž podle ní měla ohlas, lidé si chválili, že díky ní se podívali i do míst, kam by jinak při svém pobytu v Jeseníkách ani nezamířili. A mnozí z těch, kteří plánují se opět vrátit, se už dnes ptají, na jakou soutěž se mohou těšit tentokrát. (17.3.2017)

Vašek s Jirkou měli z objevené ceny v oplatcích velkou radost. Do Jeseníků se vrátí rádi. Foto: Archiv MIC Krnov

Vašek s Jirkou měli z objevené ceny v oplatcích velkou radost. Do Jeseníků se vrátí rádi. Foto: Archiv MIC Krnov

 

Co prozradila oplatková soutěž

Od začátku května měli návštěvníci nejvyššího pohoří Moravy a Slezska možnost zapojit se do soutěže. Odměnou po navštívení vybraných turistických atrakcí na Bruntálsku, Krnovsku, Jesenicku, Rýmařovsku a Vrbensku byla krabička lázeňských oplatků. Jednou z podmínek jejich získání se stalo vyplnění krátkého dotazníku. Organizátoři soutěže z Euroregionu Praděd tak mají k dispozici cenné údaje o tom, kdo Jeseníky navštěvuje, co je do těchto půvabných míst láká i který z nabízených turistických cílů absolventy soutěže zaujal nejvíce.

Většina respondentů na otázku, co bylo impulsem pro návštěvu Jeseníků, zvolila odpověď, že už zde byli a měli z pobytu dobrou zkušenost. Třeba na Rýmařovsku takto odpovědělo 49,6 procenta dotázaných, na Jesenicku 39,8 % a na Vrbensku 39,1 %. Druhým nejčastějším důvodem se stalo doporučení přátel a blízkých – 23,6 % Bruntálsko, 22,9 % Jesenicko. Na Krnovsku plných 20,4 % pobývalo s rodinou, přáteli nebo nějakou jinou organizovanou skupinou.

Mimořádně zajímavé jsou poznatky, odkud turisté do Jeseníků přijíždějí. Nejvíce návštěvníků je pochopitelně z Moravskoslezského kraje, následuje Olomoucký a Jihomoravský. Nejméně hostů bývá z Libereckého kraje – 0 procent na Vrbensku a Krnovsku, kam podle výsledků ankety nezavítal ani jeden turista z Hlavního města Prahy, Královehradeckého, Pardubického, Plzeňského a Středočeského kraje. Na Rýmařovsku zase nepobýval nikdo z Ústecka.

Vůbec nejoblíbenější atrakcí se stal hrad Sovinec – 27,7 % a rozhledna na Pradědu – 24,1 %. Obě se nacházejí na na Rýmařovsku. Na Vrbensku 22,2 % byla oceněna Naučná stezka Bílá Opava, Karlova Studánka dostala 20,6 %. Na Jesenicku se umístily na první příčce Priessnitzovy lázně s 21,5 %, na Bruntálsku Slezská Harta s 21,4 % a na Krnovsku Linhartovský zámek pro který hlasovalo 20,9 % účastníků soutěže. (14.1.2017)

pradd vysla 3

Rozhledna na Pradědu se stala jednou z nejoblíbenějších atraktivit. Foto: Archiv EUR Praděd

Oplatky získají i obdivovatelé podzimních Jeseníků

Soutěž o sladkou odměnu stále ještě pokračuje na Bruntálsku, Krnovsku, Rýmařovsku a Vrbensku. Ukončena byla pouze na Jesenicku, kde oplatky,  a v nich se skrývající ceny, byly rozebrány.

Na Bruntálsku oplatky získáte na informačním centru po předložení zaplacené vstupenky ze zámku Bruntál a z Wellness centra a po vyplnění jednoduchého dotazníku. Po návštěvě Kaple v Lipkách, Expozice Hedva, zámku Janovice získáte oplatky po vyplnění dotazníku v IC Rýmařov a na IC Ovčárna. Na Vrbensku si odměnu můžete vybrat v IC Vrbno pod Pradědem a IC Karlova Studánka proti vyplněnému dotazníku. K turistickým cílům patří například Naučná stezka Bílá Opava, Sklářská huť Tomi nebo vitrážová manufaktura ve Vrbně pod Pradědem či prohlídka líbezné Karlovy Studánky.

V Turistickém informačním centru Krnov pro získání odměny v podobě lázeňských oplatků je potřeba doložit vstupenku z návštěvy turistické atraktivity na Krnovsku, kterou je radniční věž Krnov, rozhledny na Cvilíně a v Úvalně, krnovská synagoga, Městské muzeum v Krnově, Africké muzeum v Holčovicích, Osoblažská úzkokolejka, Zámek Linhartovy a Zámek Slezské Rudoltice. Ale rovněž potvrzení o zapůjčení čtyřkol v Fun Line, vstupenku z kina Mír 70 Krnov, koncertní síně sv. Ducha, Městského divadla Krnov, a také účet z restaurace, kavárny, cukrárny, z ubytování, zapůjčení koloběžek, trekových holí, z rybaření na Petrově rybníku apod.

Pokud vás krásy podzimu přivedly do Jeseníků a máte zájem se do soutěže o oplatky a zároveň i o zajímavé ceny a dárečky, které se v nich občas skrývají, zapojit, navštivte jednotlivá turistická centra v Bruntále, Krnově, Rýmařově a Vrbně pod Pradědem i v Karlově Studánce, kde vám jejich pracovníci velmi rádi poskytnou aktuální informace. Soutěž bude pokračovat také v zimní sezoně po vánočních svátcích, a to do února 2017. (5.12.2016)

podzim

Podzim barví Jeseníky do zlatova. Foto: Stanislav Juga

Slzy radosti z vyhrané dovolené

V sobotu 3. září 2016 si přišli pro krabičku oplatků do Městského infomačního centra na náměstí Míru v Bruntále sympatičtí turisté ze Zlaté Koruny v Čechách. „Byli jsme zde v pondělí 29. srpna. Vaše kolegyně Adéla Chylíková nám dala výborné tipy na výlety a tak jsme se do této hry zapojili. Navštívili jsme téměř všechna doporučená místa, a protože nám počasí opravdu přálo, strávili jsme tady nádhernou dovolenou,“ uvedli shodně manželé Jaroslav a Anna Talířovi.

Pak vyplnili dotazník, ukázali fotografie a vstupenky z navštívených míst na Bruntálsku a vybrali si krabičku oplatek. Po krátkém přemlouvání ji otevřeli. Nález dárkového poukazu dojal hlavně Annu Talířovou k slzám. „Velmi děkujeme za dárkový poukaz na dovolenou v Hotelu Vidly. Bylo tady opravdu nádherně. A takový krásný dárek v poslední den dovolené jsme vůbec nečekali. Určitě znovu přijedeme a vezmeme s sebou vnoučata. Už se těšíme.“

Manželé v našem regionu Jesenicka navštívili Wellness v Bruntále, rozhlednu Velký Roudný, lávový proud a Venušinu sopku v Mezině, Uhlířský vrch u Bruntálu, Karlovu Studánku, Rešovské vodopády, Pradědovu galerii u Halouzků, hrad Sovinec, Lázně Jeseníky, Kouty nad Desnou, papírnu ve Velkých Losinách a další místa.

Výhercům jedné ze dvou hlavních cen v Oplatkové soutěži srdečně blahopřejeme. Manželé Talířovi získali 4 denní pobyt pro celou rodinu s dětmi se snídaní ve čtyřhvězdičkovém Horském hotelu Vidly. Dárkový poukaz věnovala do soutěže DCK Rekrea Ostrava. A co vy? Nezkusíte při pobytu v Jeseníkách své štěstí? (14.9.2016)

vyherce_vidly

Jaroslav a Anna Talířovi ze Zlaté Koruny našli v krabičce z Oplatkové soutěže poukaz na dovolenou v Horském hotelu Vidly. Foto: Anna Dohnalová

Atraktivity v Krnově mohou soutěžící objet i na koloběžkách

„O soutěžní letáčky je velký zájem, rozdali jsme jich spoustu, teď s napětím čekáme, kdy se lidé staví pro oplatky. Zatím si pro ně přišlo přes dvě desítky soutěžících,“ podotkla Markéta Mintálová z krnovského Informačního centra na Hlavním náměstí. Jen v samotném Krnově najdou turisté hned čtyři soutěžní cíle z osmi. Patří k nim nově zrekonstruovaná synagoga, která je jedinou v Moravskoslezském kraji. Rozhlédnout se po krajině lze z radniční věže. V neoklasicistní Flemmichově vile je kromě prohlídky rodinného sídla továrníka Theodora Flemmicha, které projektoval vídeňský architekt Otto Prutscher, čekají výstavy. Zejména děti určitě zaujme expozice z lega a reborn panenky. A vydat se na ně mohou na čtyřkole nebo i na koloběžkách, které jim ochotně půjčí v „íčku“. (7.8.2016)

Koloběžky půjčuje krnovské informační centrum. Foto: IC Krnov

Oříškové nebo čokoládové?

viola_s_tuzkou_100Nedělní školu ve Stránském vyhledávají nejen v neděli, ale po celý týden zejména rodiny s dětmi. Program, který pro ně obětavě a se srdíčkem na dlani připravují manželé Křenkovi, se jim tak líbí, že si při loučení často domlouvají již setkání příští. „Mnozí návštěvníci se zapojují i do oplatkové soutěže a zejména ti malí se ptají, zda voňavá odměna je čokoládová nebo oříšková,“ podotkla Vlaďka Křenková. „Přiznám se, že to sama nevím, a tak jim říkám, že to je překvapení…“
Zeptali jsme se přímo v rýmařovském turistickém a informačním centru, kde pro tento region soutěž organizují. „Máme vanilku, oříšek, čokoládu a vaječný likér,“ uvedla Markéta Petrošová. „Zatím rozdáváme oplatky se všemi příchutěmi a zákazníci si mohou vybrat. Zrovna u nás byla tříčlenná rodinka ze Zlínského kraje a odnášela si dvoje oplatky čokoládové a jedny oříškové. Dovolenou v Jeseníkách si moc pochvalovali. Nejvíce se jim líbilo na Sovinci,“ dodala pracovnice rýmařovského informačního centra. (25.7.2016)

Hrad Sovinec a kapli V Lipkách nejvíce navštěvují soutěžící na Rýmařovsku

Oplatková soutěž na Rýmařovsku láká k návštěvě osmi vyhledávaných turistických cílů v tomto jesenickém regionu. Jitky Šašinkové, pracovnice místního informačního centra, jsme se zeptali, o které lokality je největší zájem. „V Rýmařově nejvíce láká kaple V Lipkách. Tento filiální kostel Navštívení Panny Marie je nejhodnotnější historickou památkou Rýmařova, která svým významem zdaleka přesahuje regionální úroveň. Je právem považována za perlu severomoravského baroka,“ uvedla paní Jitka.

Druhým nejčastěji vyhledávaným turistickým cílem je hrad Sovinec. O prázdninách se zde pořádají zejména o sobotách a nedělích zajímavé akce pro veřejnost. O nadcházejícím víkendu si na této středověké pamětihodnosti dají dostaveníčko rytíři. (19.7.2016)

foto rym

Děvčata z rýmařovského informačního centra představují sladké odměny. Foto: IC Rýmařov

Rodina vyhrála v oplatkové soutěži poukaz na dovolenou

V minulých dnech dorazila do Městského informačního centra v Bruntálu čtyřčlenná rodina Indikových, která se zúčastnila oplatkové soutěže na Bruntálsku. Během minuty vyplnili její členové krátký dotazník o tom, která místa se jim při toulkách Bruntálskem nejvíce líbila, a pak si vybrali z několika nabízených druhů krabičku oplatek. V některých baleních se navíc skrývají velmi zajímavé výhry, jako jsou poukazy na ubytování, vstupy zdarma na zámky, vyhlídkové věže, do muzeí a na další poutavá místa po celém jesenickém regionu. Mezi nejzajímavější výhry rozhodně patří dvě hlavní ceny – dovolená v Horském hotelu Vidly nebo pobyt na chalupě „Harta“ v Leskovci nad Moravicí. Zatím je nikdo nezískal.

„V našem informačním centru jsme vydali od začátku soutěže již přes třicet krabiček s oplatky. Ne každý soutěžící vyhraje, ale stejně všichni odcházejí spokojení. Mají hezké vzpomínky z výletů a navíc sladkou cenu útěchy,“ zmínila Romana Hloušková z Městského informačního centra v Bruntále. „ Jan a Bára Indikovi se svými dvěma dětmi vybrali krabičku, ve které našli pobytový poukaz na dvě noci pro čtyřčlennou rodinu ve Vrbně pod Pradědem. Všichni se těší na pobyt v Apartmánech Stone. Výhercům blahopřejeme,“ dodala R. Hloušková. Pravidla k oplatkové soutěži pro Bruntálsko se dozvíte v informačních centrech v Bruntále, Horním Benešově a v Leskovci nad Moravicí. (13.7.2016)

poukaz na ubytovani

Z výhry se radovali všichni Indíkovi. Foto: MIC Bruntál

 

Katovna v Jeseníku zaznamenala rekord: 250 návštěvníků za den

S příchodem letních prázdnin zaznamenali v jesenickém česko-polském informačním centru v Katovně enormní návštěvnost. „V pondělí 4. července 2016 jsme dosáhli rekord. Zavítalo k nám 250 rekreantů a turistů,“ uvedla pracovnice informačního centra Lucie Tenekedzi. „Rovněž o dvou následujících dnech, kdy slavíme státní svátek, se dveře u nás netrhly. Je potěšitelné, že přicházejí také zahraniční turisté, nejvíce hosté z Německa a také z Polska. Převažují však rodiny s dětmi a také starší rekreanti. Často se zajímají o oplatkovou soutěž a vybírají si čtyři z osmi cílů, které hodlají navštívit a splnit tak podmínky soutěže. Kam se vydávají nejčastěji? Třeba do nedalekého místního lázeňského areálu, kde například zavítají do legomuzea, Priessnitzova muzea, balneoparku apod. Atraktivní jsou také nově instalované expozice ve Vlastivědném muzeu Jesenicka. Za pěkného počasí vyrážejí na některou z oblíbených pěších tras směrem do Zlatých Hor, Lipové, na Rejvíz apod. Všude je v Jeseníkách krásně, přijeďte se o tom přesvědčit,“ vzkazuje čtenářům našeho rodinného webu Lucie Tenekedzi. (7.7.2016)

Rozhledna Zlatý Chlum je jedním z osmi soutěžních cílů. Foto: archiv Euroregion Praděd

Rozhledna Zlatý Chlum je jedním z osmi soutěžních cílů. Foto: archiv Euroregion Praděd

Nenechte si ujít rytířské souboje i pohled z Pradědu

Zúčastnit se rytířských turnajů, dobývání hradeb, šarvátek i ukázek historických řemesel a jarmarků můžete některý víkend na hradě Sovinec na Rýmařovsku. Seznámíte se s jeho podivuhodnou historií i tajemným podzemím. Pokud na svých toulkách Rýmařovskem zamíříte třeba do Nedělní školy ve Stránském, prohlédnete si Křížovou cestu v Rudě, rýmařovskou kapli V Lipkách a vyšlápnete na nejvyšší vrchol Moravy Praděd, pak, pokud se zapojíte do naší oplatkové soutěže, v „íčku“ v Rýmařově získáte sladkou odměnu. A kdoví, třeba právě v tom vašem balení čeká ještě další výhra. Tak poznávejte Jeseníky, určitě to stojí za to! (4.7.2016)

pradd vysla 3

Z vysílače na Pradědu uvidíte hodně daleko. Foto: Archiv MTA

Vyjeďte si Osoblažkou a získejte razítko do soutěže

Jste na dovolené v Jeseníkách nebo se sem teprve chystáte? Pak získejte ophlatky a zapojte se do soutěže o další ceny. Vydejte se třeba na výlet Osoblažkou. Slezské zemské dráhy několikrát do roka vypravují dva parní vlaky za jedno jízdné. Obvyklý parní vlak jede na trase Třemešná – Osoblaha, ten speciální v čele s lokomotivou Rešica jede z Osoblahy do Slezských Rudoltic a zpět. Letos budou parní vlaky doplňkem velkých akcí, a to v sobotu 25. června 2016, kdy fanoušci železnic slaví Den dráhy a modelářů, dále 9. července v rámci akce Fajné léto, 16. července, kdy se koná Velký lukostřelecký turnaj ve Slezských Rudolticích, a 20. srpna na Dožínky ve Slezských Rudolticích. Pokud pojedete třeba parním vlakem z Třemešné směr Osoblaha, můžete ve Slezských Rudolticích „přerušit jízdu“ na prohlídku zámku snebo na oběd. Do Osoblahy dojedete z Rudoltic druhým parním vlakem. Podobnou zastávku si můžete udělat i v Bohušově a vydat se na hrad Fulštejn. Pokud budete mít tento den zakoupenou zpáteční jízdenku Třemešná – Osoblaha, neplatíte žádné jízdné navíc. A pokud soutěžíte o oplatky, pak si nezapomeňte požádat o razítko. (18.6.2016)

Nechte se odměnit i na Jesenicku

Oplatkovou soutěž zpestřují od 1. června 2016 rovněž atraktivní turistické cíle na Jesenicku. Návštěvníci či lázeňští hosté  získají sladkou odměnu po navštívení čtyř z osmi vybraných atraktivit. Třeba se vydáte do jeskyní na Špičáku, na rozhlednu Zlatý Chlum nebo na Jánský zámek. Razítko nebo selfíčko lze pořídit také v Lesním baru Lipová-lázně, Hornickém skanzenu ve Zlatých Horách či Priessnitzových léčebných lázních. Nejlépe bude, když začnete  v Informačním centru Katovna v Jeseníku, kde si vyzvednete soutěžní letáček.  V mnohých baleních se navíc skrývají zajímavé bonusy a ceny. Hlavními cenami jsou čtyři pobyty v Penzionu Na Palubě v Mikulovicích na dvě noci se snídaní pro dva. V krabičkách můžete najít vstupenky do wellness Hotelu Helios v Lipové-lázních i Hotelu Slunný dvůr v Jeseníku, vstupenky do Adrenalin parku v České Vsi, Expozice hudebních nástrojů v Ostružné. Neváhejte! Čeká vás příjemná zábava při objevování úžasných míst na Jesenicku, ale také v dalších mikroregionech – na Krnovsku, Bruntálsku, Vrbensku a Rýmařovsku. V každém běží soutěž zvlášť a kdo bude aktivním turistou, který rád objevuje, zdolává túry pěšky či na kole, cestuje, ten může získat více než oplatky. (10.6.2016)

CENY

Toto jsou výherní poukazy, které naleznete v oplatcích z Jesenicka.

Turisté oplatky berou jako nevšední suvenýr

Na radniční věž, zámek Linhartovy, synagogu a do Flemmichovy vily se vydali turisté z Karlových Var. „Velmi se jim líbil pohled z věže, ale také zahájení sezony na zámku v Linhartovech. Odměnu za návštěvu turistických cílů si nechali jako nevšední dárek, tak ani nevíme, zda zrovna toto balení neskrývalo nějakou cenu,“ řekla pracovnice krnovského informačního centra Markéta Mintálová, která jim oplatky dávala.

Na Vrbensku, kde si soutěžící mohou sladkou odměnu vybrat hned ve dvou informačních centrech – ve Vrbně pod Pradědem a v Karlově Studánce – si návštěvníci Jesenicka odnesli už dvě desítky balení. „O žádnou cenu se však zatím nikdo nepřihlásil. Všichni si oplatky vzali jako suvenýr, nikdo je u nás nerozbaloval. Tak s napětím čekáme, kdo a kdy se ozve,“ konstatovala Lenka Bednaříková z IC ve Vrbně pod Pradědem. K nejoblíbenějším turistickým cílům patří zatím Naučná stezka Bílá Opava, sklářská huť Tomi, ale také vitrážová manufaktura Ivety Strnadové. Rodiny s dětmi jsou spokojeni s bobovou dráhou ve SKI Aréně Vrbno a k těm nejobdivovanějším patří pochopitelně kouzelná Karlova Studánka. (31.5.2016)

Karlova_Studanka_Letni_lazne

Karlova Studánka patří k oblíbeným cílům návštěvníků Jeseníků. Foto: Archiv MTA

První vítězové na Bruntálsku

Zamilovaný pár z Brněnska vyhrál v pátek 13. května 2016 poukaz na plavbu lodí Santa Maria po Slezské Hartě pro 2 až 4 člennou rodinu. Podle informací Anny Dohnalové z Městského informačního centra v Bruntále to byli vůbec první turisté, kteří si od zahájení soutěže 1. května 2016 oplatky do „íčka“ na Náměstí míru přišli vyzvednout.

„Tentokrát nechám výběr krabičky na tobě. V té moji nikdy žádná výhra nebyla,“ řekla se smíchem mladá žena. Její přítel nelenil, chvíli přemýšlel, a pak předal přítelkyni zabalenou krabičku. Než roztrhla obal a otevřela balení se sladkou odměnou, její tvář vystřídala všechny možné pocity – od nedočkavosti a očekávání, po překvapení, obrovskou radost a smích v momentě, kdy v balení našla výherní poukaz.

Nejprve však soutěžící předložili soutěžní plánek, ve kterém si z osmi nabízených míst pro výlety kolem Bruntálu vybrali své čtyři favority. Navštívili Zámek Bruntál, Slezskou Hartu, Lávový proud u Meziny a Uhlířský vrch. Ze zámku předložili zakoupenou vstupenku a z ostatních míst ukázali pěkné fotografie, které dokládaly jejich návštěvu.

„Jsme ubytováni nedaleko Andělské Hory, takže oplatkovou odměnu jsme si vyzvedli už na Vrbensku, zde jsme zkusili čokoládovou příchuť, a na Rýmařovsku jsme měli oříškové oplatky. Ale štěstí na nějakou cenu jsme zatím neměli. Až dnes,“ dodali téměř jednohlasně. Vítězství jim přinesly oplatky s příchutí vaječného likéru.

„Tak budeme muset přijet na dovolenou ještě jednou,“ shodli se vesele. A hned přemýšleli, který termín na další dovolenou by jim oběma vyhovoval. (16.5.2016)

vitezovebr

Šťastní výherci plavby na lodi po Slezské Hartě. Foto: Anna Dohnalová

Rýmařovsko zabodovalo

První krabice lázeňských oplatek si vyzvedli spokojení turisté v informačním centru v Rýmařově. Jeho pracovnice Jitka Šašinková hlásí, že vydány byly už 2. května 2016, tedy hned druhý den od startu naší velké letní soutěže pro turisty v Jeseníkách. První krabice oplatek si vyzvedl rekreant z Prahy a čtyřčlenná rodina z Moravskoslezského kraje. Navštívili čtyři z osmi stanovených turistických cílů, splnili tedy podmínky soutěže a jak nám sdělili, moc se jim na Rýmařovsku líbilo. (8.5.2016)

Soutěž začala první májový den

Od 1. května 2016 do 31. srpna 2016 můžete v některé z krabiček lázeňských oplatků nalézt poukaz na pobyt pro rodinu s dětmi v Horském hotelu Vidly od DCK Rekrea Ostrava. Druhý poukaz věnuje CK Atis. Výherce získá pobyt ve vybavené chalupě Harta u přehrady Slezská Harta až pro devět lidí na tři noci. Cen je však daleko více. Pokud navštívíte na Bruntálsku či Krnovsku, Rýmařovsku, Vrbensku nebo Jesenicku nejméně čtyři z osmi v této oblasti nabízených atraktivit, pak nejenže si pochutnáte na oplatcích, ale navíc se třeba projedete lodí po Slezské Hartě nebo úzkokolejce Osoblažce. Zdarma se podíváte do zámku ve Slezských Rudolticích či Linhartovech nebo do Pradědovy galerie v Jiříkově, rozhlédnete se z radniční věže v Krnově či z rozhledny v Úvalně. Zaplavete si ve Wellness centru v Bruntále nebo si zahrajete bowling v Hotelu Stone ve Vrbně pod Pradědem. Takřka v každé čtvrté krabici se skrývá zajímavý dárek či bonus, který do soutěže věnovali partneři Euroregionu Praděd. (2.5.2016)

Ceny souteze s oplatky

oplatky

Krabičky lázeňských oplatků i s cenami už na vás v informačních centrech čekají. Foto: Alena Kiedroňová

Rekrea_darkovy_poukazATIS_darkovy_poukaz